Pandemie COVID-19 nikdy změnila paradigma práce. Zatímco mnoho lidí ztrácí několik hodin při dojíždění mezi domovem a kanceláří a musí vždy žít v blízkosti tohoto místa, telekomunikační komunikace lidem umožnila poznat svět při práci na notebooku s přístupem k internetu. Jelikož digitální nomády jsou atraktivní jako život bez závazků a s větší flexibilitou při hledání místa pro život, přinášejí místním hostitelským komunitám obrovské problémy, jako je zvýšený tlak na přírodní zdroje a služby, zvýšení cen bydlení v důsledku vyšších mezd a v důsledku toho prohlubující se sociální rozdíly. Tento návrh byl vytvořen s cílem zajistit spravedlivější život ve společnosti a zabránit zneužívání daňového systému: Článek 1 Definice daňového rezidence 1 – Stanovit jasná kritéria pro určení daňové rezidence digitálních nomádů s přihlédnutím k faktorům, jako je délka pobytu v zemi, rodinné vazby a trvalé bydliště. 2 – Za způsobilé pro daňové účely považují všechny osoby, které pobývají po dobu nejméně 32 po sobě jdoucích dnů. Článek 2 Pravidla zdanění digitálních notářů 1 – Všichni občané, kteří jsou považováni za digitální nomády a kteří splňují kritéria článku 1, si mohou zvolit jeden ze dvou režimů: a) placení daní v zemi bydliště jako státní příslušníci b) režim platebních uživatelů. V tomto režimu je občanovi účtována veřejná služba, kterou využívá. Článek 3 Spolupráce mezi zeměmi 1 – Podporovat mezinárodní spolupráci za účelem sdílení informací o zdanění digitálních kočovníků. Článek 4 Informovanost a vzdělávání 1 – Provádění osvětových kampaní, jejichž cílem je informovat digitální kočovníky o jejich daňových povinnostech v zemi, v níž mají bydliště, a pomoci jim porozumět daňovým předpisům a postupům. Článek 5 Vymáhání a sankce 1 – Posílit prosazování daňových povinností digitálních nomádů prostřednictvím auditů, států a spolupráce s podniky. 2 – Stanovit sankce na evropské úrovni pro ty, kteří neplní své daňové povinnosti.

V některých zemích EU panuje hluboce hluboká sociální krize, pokud jde o způsob, jakým je naše důstojnost neustále ohrožena lidská bytosti: většina lidí může přežít (bydlení a výživa) místo toho, aby mohla žít. Nejvíce šokující je tento vegetativní stav, který je kladen na tolik tvrdých mladých pracovníků, že se jedná především o politickou vůli změnit způsob fungování ekonomiky. V EU by nikdo neměl očekávat méně než hospodářství, které funguje ve prospěch lidí. Žít jako člověk by nemělo být výsadou, ale základní realizací našeho lidstva. Je nepřijatelné, že se stále zaměřujeme především na HDP a další podobná kritéria, abychom potvrdili výkonnost ekonomik, jako kdyby to samo o sobě přineslo kvalitu života. Záměrem je podpořit a vnímavost vůči tomuto naléhavému problému vytvořit datovou platformu EU zaměřenou pouze na zdůraznění toho, jak je starý model kapitalismu potenciálně méně ziskový než nově vznikající udržitelný kapitalismus. Zisky mohou a měly by se zvyšovat prostřednictvím cílů udržitelného rozvoje i kvality života lidí. Kapitál je s velkou pravděpodobností řešením, ale vyžaduje pouze přizpůsobení. V této rovnici existují tři hlavní proměnné pro každý členský stát, které by se v platformě („EUmanising Economy“) objevily odvážně, aby bylo možné pochopit míru úsilí, kterou pociťují mnozí: 1) mzdy, 2) bydlení a 3) náklady na výživu. Pouhým zpřístupněním těchto informací jednotlivým členským státům na této platformě by bylo možné mnohem snadněji pochopit a sdílet závažnost, která je kolem této platformy, a nevykazuje žádné známky toho, že by byly méně závažné.

Několik studií a ekonomů varovalo, že naše současné ekonomické myšlení není schopno nalézt řešení naší strašné situace. Neustálá vůle k hospodářskému růstu ničí životní prostředí (Postupimský institut pro výzkum klimatu, 2022) a udržitelný hospodářský růst rovněž není možný, jak vyplývá z několika studií (Evropský úřad pro životní prostředí 2019), což potvrzuje i zpětný účinek. Dobré životní podmínky obyvatelstva jsou již dlouho odděleny od hospodářského růstu (Australská národní univerzita, Kubiszewski a kol., 2013) na rozdíl od životního prostředí. Bylo by proto úkolem EU stát se průkopníkem nového typu hospodářské politiky se skutečným vlivem. K dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí komplexní reformy, je to však jediný způsob, jak bojovat proti změně klimatu.

Umělé přerušení těhotenství je jedním z největších případů porušování lidských práv v Evropě a v historii. Umělé přerušení těhotenství je v rozporu s článkem 2 Listiny základních práv EU. Každý nenarozený a narozený si zaslouží ochranu práva na život. Musíme ukončit umělé přerušení těhotenství, abychom dodržovali lidská práva a článek 2. Když byla Roe V Wadeová zrušena, měly Spojené státy obrovské vítězství. Evropa bude postupovat stejným směrem a dát hlasu bez hlasu. My, mládež, nikdy nepřestaneme bojovat, dokud každý nenarozený člověk nepožívá právo na život. Jsme proživotní generací!

Dnes na semináři na EYE řečníci zmínili různé otázky týkající se voleb – nízký počet účastníků voleb, zejména mladých lidí, dezinformace, nedostatečné porozumění složitému legislativnímu procesu v EU, riziko pro autokratické systémy. David van Reybrouck napsal knihu nazvanou „Výběrové volby“, v níž navrhl poradní demokracii. Jedním z jeho nápadů je vytvořit dočasné komise složené z občanů EU namísto politiků. Tato komise může zastupovat lidi s odlišným původem a různými perspektivami. Neměly by orgány EU tuto poradní demokracii přizpůsobovat a být otevřenější v legislativních procesech, aby daly pravomoc samotným občanům?

Projekt ReRoot je malá organizace, která se teprve zřizuje na podporu nepředvídaných komunit studovaných v táborech s permakulturním vzděláváním, zdroji pro regenerativní zemědělství a terapií založenou na přírodě. Podporuje jejich krátkodobé fyzické potřeby, jakož i dlouhodobou integraci, duševní a tělesnou pohodu. Právě jsem tento projekt zahájil a potřebujem podporu!

Je nesmírně důležité mít (nepovinnou) závěrečnou zkoušku na konci střední školy, jako jsou SAT, aby mladí lidé v Evropě měli stejné šance na to, že se v EU dostanou na vysoké školy. Například srovnání platových tříd německého občana s platovými třídami rakouského není možné vzhledem k obrovským rozdílům ve vzdělávacích a klasifikačních systémech. U některých studijních programů však může být nutné vycestovat do zahraničí. Pro mladé dospělé je rovněž zásadní prozkoumat nové země a kultury, což by mělo být v souladu s cíli EU. Skutečnost, že studium v rámci EU je již bezplatné, funguje výjimečně dobře.

Potřebujeme evropskou ústavu pro práva dětí. V sociálních systémech evropských zemí musí být zaručen minimální důchod pro děti, takže žádné děti netrpí chudobou. Ve vzdělávacích institucích je třeba vyučovat a žít demokratické hodnoty.

Máme k dispozici velké množství údajů, které jsou přínosné z toho, že osoba má diagnostiku jako pracovníka. Práce je obrovskou věcí pro každého člověka, ale zejména pro osobu, která čelí určité diagnóze. Rok 2024 je klíčovým rokem, pokud jde o zlepšení úrovně vzdělání, pro zlepšení situace v souvislosti s povědomím o nemocech, v tomto případě o roztroušené skleróze. Existují již projekty na toto téma? Ano, ale chci vidět projekt na úrovni EU, v jehož rámci by každá země mohla mít z projektu prospěch, aby měla stejnou úroveň informovanosti a znalostí jako v Belgii a Chorvatsku. K určitým zlepšením již došlo, ale je zapotřebí více, kde se lidé s chronickými onemocněními mohou zasazovat o naše onemocnění a naše potřeby.

Velká část mladých lidí se ve svých prvních profesních zkušenostech domnívá, že jsou nuceni pracovat zdarma. Někdy jsou neplacené stáže první příležitostí k tomu, abychom začali získávat zkušenosti. Zatímco stáže jsou užitečné pro získání zkušeností v našich prvních krocích, mělo by být v celé EU zakázáno stát se neplaceným stážistem. K těmto pracovním příležitostem budou mít přístup pouze ti, kteří si mohou dovolit pracovat zdarma (z důvodu podpory rodiny nebo větší ekonomické kapacity), čímž se podpoří nerovnost a sociální nespravedlnost. V zájmu zaručení rovnosti příležitostí a ochrany práv mladých lidí by proto měly být všechny neplacené stáže zakázány.

Aby bylo možné účinně řešit rasové incidenty ve školách a bojovat proti nim, je nezbytné vytvořit monitorovací systém pro sledování výsledků škol v souvislosti s řešením těchto incidentů. Navrhuje se toto doporučení: Zavedení systému sledování rasismu ve školách: Vzdělávací orgány by měly vytvořit a zavést standardizovaný systém monitorování rasových incidentů ve školách v celé Evropě. Tento systém by měl zahrnovat komplexní mechanismy shromažďování a analýzy údajů pro sledování a dokumentaci případů rasové diskriminace, obtěžování, šikany a násilí ve vzdělávacím prostředí. Monitorovací systém by měl zachycovat četnost i povahu rasových incidentů a zajistit, aby byly k dispozici přesné a aktuální informace. Zavedením spolehlivého systému monitorování rasových incidentů mohou vzdělávací orgány získat cenné poznatky o výskytu rasových incidentů a pracovat na předcházení těmto incidentům ve školách a zavést opatření na další pomoc studentům a učitelům. Tento proaktivní přístup zajistí, aby oběti rasismu/diskriminace byly „vyslyšeny“ a aby byla přijata příslušná opatření, neboť výzkum naznačuje, že většina studentů nehlásí rasistické incidenty způsobené nedostatkem opatření ze strany škol. Kromě toho tato iniciativa pomůže určit oblasti zlepšení, poskytnout informace pro politiky založené na důkazech a podpořit kulturu respektu, inkluzivnosti a rovnosti ve vzdělávacích institucích.

Začlenění Dne zrušení do školních osnov v Evropě přispěje k budování inkluzivních společností, které uznávají historické nespravedlnosti, zpochybňují systémovou diskriminaci a usilují o spravedlivější budoucnost. V rámci Týdne otroctví by byl přijat multidisciplinární přístup, který by zahrnoval různá témata, jako jsou historie, literatura, umění a společenské vědy. Zkoumáním tématu z různých hledisek mohou studenti získat komplexnější porozumění složitým historickým, sociálním, hospodářským a kulturním aspektům spojeným s otroctvím a jeho zrušením.

Strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 Potřeba reformy Návrh strategie, podle něhož je pro boj proti nerovnosti žen a mužů nezbytné kvóty 50:50, neboť vedoucí pozice musí reprezentovat demografii obyvatelstva, je podle mého názoru hrubě oslabující naši úlohu jednotlivců ve společnosti. Zpochybňuje to, jak Evropský parlament sám vnímá záměry mužů. Jak se mohu s jistotou orientovat ve světě jako žena, když se strategie používané v boji proti nerovnosti žen a mužů zabývají pouze povrchovými výstupy misogynie a dále propagují nerovnost? Jsem pevně přesvědčen, že je třeba změnit přístup k boji proti nerovnosti žen a mužů. Namísto umělého vytváření rozmanitosti v řídících a vedoucích pozicích je nutné zaměřit pozornost na vypracování strategie, v níž se rovnost žen a mužů prosazuje spíše na individuálním základě než na legislativní. Rovnost příležitostí by měla být oceňována více než rovnost výsledků a v konečném důsledku by přenesení vedoucích a řídících funkcí mělo být založeno na zásluhách a nikdy na základě pohlaví.

„Cíle udržitelného rozvoje“ umožňují zahájit projekty ve vztahu k různým tématům, která zastupují. Umožňují institucím a občanům lépe pochopit, komu je adresován a za jakým účelem je například přijat zákon.

Transparentnost je důležitou součástí demokracie a my si zasloužíme, abychom pochopili, co se děje, a rozvíjet naše vlastní alternativy. Například ve Švédsku existuje software s názvem BankID, který se používá jako elektronický průkaz totožnosti, je však proprietární a dostupný pouze v operačních systémech společností Apple, Microsoft a Google. To posiluje jejich již tak silný oligopol a poškozuje občany, kteří se neshodují. Dobrovolníci by mohli přenášet na jakoukoli platformu identifikační systém s otevřeným zdrojovým kódem.

Po dovršení 18 let bychom měli všem mladým Evropanům poskytnout bezplatné jízdenky Interrail. To by jim umožnilo poznat Evropu a evropské cestování. Tato možnost by se rozšířila na znevýhodněné mladé lidi, kteří si nemohou dovolit cestovat do zahraničí.

Evropští občané by měli lépe porozumět tomu, jak EU funguje a jaké jsou přínosy občanství EU.

Lidé z celé EU – zejména na předměstích – by se měli stát Evropané. I když je úžasné patřit k určité kultuře, identitě nebo národnosti, musíme si také vzpomínat, co nás spojuje. 

Ponaučení o demokracii a evropských hodnotách by mělo být Evropanům poskytováno již od útlého věku a lidem by mělo být připomenuto jejichpřání a povinnost volit. Například žáci a studenti by měli být vyučováni o právním státu, který je jedním z klíčových pilířů naší demokracie. Je rovněž nezbytné uplatňovat různé druhy a formy vzdělávání podle věkové skupiny.

Žáci by měli být rovněž vyučováni o evropských dějinách a různých kulturách EU, zejména o kulturách těch, kteří jsou od nich geograficky vzdáleni. Díky tomu bude EU silnější a soběstačnější a studenti budou lépe informováni o významu EU ve svém vlastním životě a o příležitostech, které jim nabízí. 

Kromě toho byměly být organizovány pro mladé lidi, aby navštěvovali instituce EU, jako je Evropský parlament, aby mohli získat přímý přehled o tom, jak EU funguje. To má další přínos v tom, že se mladí lidé sbližují. Měli bychom rovněž informovat občany o přínosech EU v boji proti manipulaci ze strany jiných mocností.

Evropský parlament představuje demokratický základ Evropské unie, a je proto důležitým orgánem. Měl by však být reformován, aby mohl být plně využit jeho potenciál.

Způsoby, jak toho dosáhnout, by mohly zahrnovat:

• Parlament by měl členským státům nabídnout možnost využívat jednočlenné volební obvody pro národnostní menšiny, aniž by v případě velmi malých volebních obvodů umožňoval (de facto) systém „prvního pošta“.
• Měla by mít právo podávat návrhy nových právních předpisů. Návrhy by mělo být možné předkládat buď politickou skupinou, výborem, nebo skupinou poslanců EP, která zastupuje nejméně 5 % Parlamentu.
• Měla by mít i nadále stálé a dočasné výbory se zaměřením na konkrétní politické oblasti. Složení výborů by mělo i nadále odrážet politické složení Parlamentu.
• Měla by se přeměnit na parlament s jediným sídlem v Bruselu, aby se ušetřily administrativní náklady.
• Měla by usilovat o podporu rovnosti žen a mužů, např. zavedením systému náhrad rodičovské dovolené v Evropském parlamentu, který by byl k dispozici všem rodičům.

EU by měla donutit platformy sociálních médií, aby zajistily, že každý účet na sociálních médiích bude reprezentovat skutečnou osobu. Považujeme-li platformy, jako je Facebook nebo Instagram, za součást veřejného prostoru, nikdo by neměl mít přístup ke své identitě!

Kromě toho, pokud určitá osoba poruší zákon při používání jedné z těchto platforem, pouze nutí uživatele, aby odhalili svou totožnost, umožní orgánům zabývat se trestnými činy, čímž se sociální média stanou bezpečnějším prostorem.

Krize, které Řecko v posledním desetiletí čelilo, ještě neskončila. Země, která je jedním z pilířů evropských dějin, potřebuje od EU co nejvíce pomoci, aby překonala své finanční potíže. Řecko potřebuje radikální reformy sociální politiky a sociálního zabezpečení, jakož i finanční pomoc na řešení migrační krize.

Dát Řecku šanci znamená dát šanci na budoucnost Evropy.

S každým členským státem by se mělo zacházet stejně v rámci EU. V tomto ohledu by Unie měla pomoci méně rozvinutým zemím, zejména v jižní a východní Evropě, aby prosperovaly finančně a na stejné úrovni jako zbývající rozvinuté členské státy.

EU by měla:

• provádět méně politických výdajů a více sociálních reforem v odvětví vzdělávání a zdravotnictví.
• provádět správní fúze, méně překážek a byrokracii pro podnikání.
• zintenzívnit výzkum v oblasti protikorupčních zákonů.

EU tak může s členskými státy zacházet rovnocenněji a lépe se zapojit do vzdálených koutů kontinentu.

Každému občanovi by měla být zaručena minimální úroveň zdravotní péče bez ohledu na příjem nebo cestovní pas EU. Musíme zaručit:

• spravedlivé a standardizované stanovování cen drog v celé Evropě
• rovný přístup k inovativní léčbě a lékům zachraňujícím život
• podobné čekací doby pro operace a postupy
• stejná a spravedlivá následná péče v souvislosti s onemocněním COVID-19 pro všechny, kdo nemoc nakazili

V souvislosti s pandemií COVID-19 byl pro naše systémy zdravotní péče rokem nepokojů. Nebylo by velkým zdrojem odolnosti přimět členské státy EU k určité úrovni zdravotní péče a pomoci ji financovat v celém regionu v případě budoucích propuknutí viru? EU potřebuje všeobecný systém zdravotní péče se sdíleným rozpočtem, do něhož přispívají všechny členské státy. Tento rozpočet by měl zajišťovat stejnou mzdu pro zdravotnické pracovníky a stejnou úroveň péče pro všechny evropské občany.

Konopí bychom měli legalizovat ve všech členských státech Evropské unie. Tím se ukončí organizovaná trestná činnost a mafie a zvýší se příjmy i pracovní místa.

Kromě toho by společnosti zabývající se alkoholem a tabákem měly být pohnány k odpovědnosti. Ačkoli je alkohol a tabák mnohem nebezpečnější než konopí, je již mnoho let legální. Společnosti by měly mít povinnost vrátit se zpět do systému zdravotní péče, aby kompenzovaly nemoci, k nimž přispívají.

Pandemie odhalila, že studenti nemají dostatek příležitostí k vzájemnému propojení. Měla by být vytvořena online platforma pro vytváření sítí, jejímž prostřednictvím by studenti mohli komunikovat se svými protějšky v jiných zemích EU. Mohli by sdílet svou kulturu, jazyk, tradice, učit se od sebe, nalézat nové přátele a zábavu.

EU by měla vytvořit povinný nadnárodní program, do něhož by se mohli zapojit všichni mladí lidé, kteří se po osmnácti letech mohou účastnit programů sociálních služeb a projektů rozvoje místních komunit. Jednalo by se pouze o skutečně nadnárodní program, i když občanům umožní přestěhovat se do jiných zemí, např. za účelem účasti v pracovních táborech nebo dobrovolných službách. Mladí lidé by se tak mohli setkávat, budovat celoživotní přátelství, ale také zvyšovat povědomí o občanské povinnosti, evropské identitě a solidaritě. Program by tak mohl vycházet ze stávajících programů, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

Je zapotřebí celoevropských iniciativ, které spojují evropské občany v duchu a přátelství. Každému studentovi by například mohl být přidělen virtuální evropský přátel (VEF) z jiné země EU, s nímž může komunikovat virtuálně.

Jedním z největších problémů, s nimiž se studenti potýkají, je výběr profesní dráhy, kterou chtějí sledovat. Studenti obecně berou v úvahu pouze povolání, která jsou ve společnosti oblíbená nebo jim známá, a ne mnoho z nich má přístup k profesnímu poradci.

Proto je nezbytné informovat studenty o různých typech povolání a nabídnout jim praktické zkušenosti. Toho lze dosáhnout prostřednictvím virtuálních akcí, jako je on-line veletrh profesní dráhy pod záštitou EU. Tyto akce by studentům umožnily setkat se s odborníky z různých oborů.

Evropská rada by měla být reformována, aby se stala lepším evropským orgánem a přispěla k lepšímu fungování Evropské unie.

Způsoby, jak toho dosáhnout, by mohly zahrnovat:

• Evropská rada by měla být sloučena s Radou Evropské unie do jedné rady, která je z hlediska legislativní pravomoci postavena na roveň Parlamentu. To zahrnuje právo podnětu k navrhování nových právních předpisů.
• Měla by se skládat ze zástupců vlád členských států.
• Měla by fungovat kvalifikovanou většinou ve všech oblastech politiky, včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), což znamená, že 55 % členských států musí hlasovat ve prospěch, a tyto členské státy by pak měly představovat 55 % evropského obyvatelstva.
• Blokační menšina (nejméně čtyři členské státy představující více než 35 % obyvatelstva EU) by měla být zrušena a zároveň by měla být zachována dohoda z Ioanniny.
• Evropská rada by měla na pětileté období zvolit jednoho předsedu, který povede zasedání a bude dbát na symbolické, slavnostní a diplomatické úkoly vedoucího představitele státu.
• Měla by zvýšit transparentnost. Obecně platí, že všechna jeho zasedání, včetně zasedání, která se netýkají právních předpisů, jakož i zasedání jejích podřízených orgánů (přípravných orgánů a Coreperu), musí být veřejná a živě přenášena.

Malování všech střech bílých umožní, aby odrážely teplo pocházející ze slunce, místo aby je absorbovaly jako tmavě barevné povrchy. To se může projevit poklesem teploty v evropských městech v letních měsících. EU by proto měla učinit z bílých střech povinností pro nové stavební projekty a plány renovace.

Místo toho, abychom se zaměřili na dopad změny klimatu na člověka, bychom měli podporovat myšlenku vzkvétajícího člověka: To znamená využívat zdroje energie, které jsou pro nás v každém okamžiku nejpřínosnější, a přestat obviňovat lidi z ničení naší planety. Dopad člověka na životní prostředí by neměl být považován za morální ani za nemorální, neboť je totiž nevyhnutelný. Měli bychom se starat o planetu a zároveň brát v úvahu naši vlastní štěstí a prosperitu.