Moje myšlenka je zaměřena na zřízení organizace, která bude přezkoumávat a řešit problémy v oblasti etiky, bezpečnosti, soukromí a rovnosti v technologiích, které jsou podporovány nebo vybudovány pomocí pokročilých algoritmů. To by zajistilo bezpečnější budoucnost a odpovědný rozvoj technologií, v němž by se lidé stali středem pozornosti.

Výhodné vlajky usnadňují nezákonné činnosti v oceánech, jako je nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, obchodování s lidmi, pirátství a nízké daňové platby. Stávající registrační postupy a chybějící historie na výhodných vlajkách nejsou účinné. Proto by měla být navržena a provedena směrnice, která by ukládala povinnost registrovat všechna evropská plavidla v centralizované databázi, aby byla zachována historie sledování všech rejstříků vlajek. Tato databáze by však neměla možnost ponechat žádné prázdné roční pole (podobné pravidlům platným pro registraci letadel).

Otázka bezpečnosti ve školách a na univerzitách je klíčovým aspektem v oblasti vzdělávání, kterému se nevěnuje téměř tolik pozornosti, jakou by měla. Vzhledem k mnoha faktorům, které mohou narušit akademický proces a mají dokonce dlouhodobé dopady na postižené lidi – od přírodních katastrof až po násilné činy mezi studenty – je velmi důležité vědět o opatřeních, která můžeme v každé situaci přijmout s cílem chránit sebe i ostatní před újmou a zároveň vytvořit bezpečné, příjemné a intelektuální vzdělávací prostředí. V mnoha evropských zemích bohužel bezpečnostní výuka ve školách a na univerzitách buď zcela chybí, nebo je s nimi nahlíženo jako na fakultativní, což je ponecháno na uvážení každé instituce. Tento program by měl být povinný ve všech členských státech EU s standardizovaným obsahem zahrnujícím všechny možné situace, s nimiž by se studenti a učitelé mohli setkat, pokud možno prostřednictvím kombinace prezentací a rolí.

V současné době žijeme v nepředvídatelném světě, v němž se existenční problémy nevyskytují. Mezinárodní vztahy vstupují do nové éry pokračující konkurence a konfliktů a unipolární svět již neexistuje. To vede k multipolárnímu světu. Regionální mocnosti se snaží změnit rovnováhu moci v jejich prospěch. V důsledku toho nastal čas, aby EU dokázala čelit skutečným bezpečnostním výzvám, které v tomto regionu vznikají. Jediným způsobem, jak reagovat na nadcházející spory, je podle mého názoru upevnění zahraniční politiky a tvrdé síly EU. Obnovená SZBP a SBOP musí dát cestu skutečným obranným schopnostem, které EU poskytnou pravomoc samostatně reagovat na vojenské výzvy v budoucnu. Kromě toho je načase brát vážně koncept evropské armády. Přestože zájmy národních států budou vždy prioritou členských států, nikdy nemůžeme dosáhnout nadnárodního modelu správy věcí veřejných nebo skutečné evropské solidarity, aniž bychom dosáhli konsensu v nejdůležitějších záležitostech pro všechny, bezpečnosti a obrany.

Křižovatky by neměly být umístěny přímo na silnicích, což vystavuje chodce riziku, že budou zasaženi automobilem. Také automobily musí zastavit, chtějí-li chodci překročit silnici a opět dosáhnout rychlosti přejezdu. To vede k vyššímu znečištění výfukovými plyny. Pokud by přejezdy byly podzemní nebo nadzemní, chodci by byli mnohem bezpečnější a automobily by mohly být poháněny vyšší rychlostí (např. 70 kmh namísto 50), která by znečišťovala méně CO2 a jiné toxické látky.

Po začátku války na Ukrajině a v dodávkách materiálu se ukázalo, že země, jako je Německo, postrádají vybavení a připravenost na řešení otevřeného konfliktu se třetí zemí. Společné ozbrojené síly EU by mohly pomoci důrazněji reagovat na skutečné hrozby pro naši bezpečnost, jako je terorismus nebo ruská hrozba. Kromě toho se domnívám, že vhodné předpisy a vytvoření stabilních institucí by mohly tyto subjekty podpořit tím, že by je vybavily vhodným materiálem pro jejich běžnou činnost. To bude velký krok v dějinách Evropské unie, ale věřím, že evropské klenoty, které tuto myšlenku sdílejí, musí učinit vše, co je v jejich silách, aby se tato myšlenka stala skutečností.

Při sledování celosvětových událostí, které se uskutečnily v roce 2021, je zřejmé, že Evropská unie musí vystupovat společně: je důležité připravit se na budoucí hrozby a zachovat nezávislost na zemích mimo EU. Toho by mohlo být dosaženo vytvořením společné zahraniční politiky, která by pomohla zachovat mír na kontinentu. Mohl by být považován za klíčový krok k dosažení statusu plné politické unie.

Společná zahraniční politika by EU umožnila projevit sílu a odhodlání při setkání s národy na diplomatických misích. Rovněž by to pomohlo zlepšit vnější a vnitřní účinnost; administrativní náklady konzulátů nebo velvyslanectví by mohly být sníženy a rozhodnutí by mohla být přijímána včas a účinně.

Kromě toho by to pomohlo chránit zájmy EU a jejích občanů po celém světě a zároveň trvale podporovat mír a svobodu.

Vzhledem k tomu, že bylo navrženo vytvoření digitální verze eura, existuje mnoho rizik, pokud s ní nebudeme zacházet se závažností, kterou si zaslouží. Jednou z hlavních obav vyplývajících z koncepce digitálního eura je, že může dojít k úplné ztrátě soukromí spotřebitelů a riziku zneužití jejich údajů. Digitální euro by navíc mohlo být zneužito k monitorování občanů a jejich nákupů. 

Aby se předešlo výše uvedenému, je nezbytné, aby EU buď učinila digitální euro měnu otevřeným zdrojovým kódem, nebo aby přestala hodnotit návrh a případně zavádět euro. Především bychom neměli učinit digitální euro nástrojem v rukou autoritářských vlád, s jehož pomocí budou moci obyvatelstvo kontrolovat, a aby toho bylo dosaženo, musí EU zveřejnit zdrojový kód měny a řídit se nejlepšími technikami IT bezpečnosti.  

V celé EU by měla existovat společná minimální úroveň trestů za různé trestné činy. Obecně by měly být zvýšeny trestní sankce, zejména v případě opakovaných trestných činů.

Obchodování s lidmi pro účely, včetně prostituce, ničí životy lidí. Tresty za obchodování s lidmi by měly být přísné, aby odrážely újmu způsobenou tímto jednáním. Donucovací orgány by rovněž měly zvýšit své úsilí o identifikaci oblastí obchodování s lidmi.

V rámci Východního partnerství by EU měla vytvořit fórum, kde se mladí lidé ze zemí zapojených do zamrzlých konfliktů spojí, aby se mohli setkávat způsoby, jak navázat dialog mezi společnostmi. Iniciativa by například mohla sdružovat mladé lidi ze zemí, jako je Moldavsko, Ukrajina, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán, a mladé lidi z nezávislých zemí, které samy vyhlásily, jako je Podněstří a Jižní Osetie.

Vnitrostátní policejní složky často diskriminují příslušníky zranitelných skupin a zneužívají jejich pravomoci. Společná evropská policejní jednotka by s lidmi zacházela stejně, čímž by se zajistilo, že donucovací orgány budou plně dodržovat antidiskriminační zákony.

Zdá se, že elektronická identifikace je základním aspektem každodenního života v digitálním světě. EU by proto měla vytvořit důvěryhodný a bezpečný digitální průkaz totožnosti pro všechny evropské občany.

Sociální média byla v poslední době využívána v politických procesech a činnostech, včetně volebních kampaní, komunikačních strategií a dokonce i globálních konfliktů. Vzhledem k tomu, že platformy sociálních médií mají v současnosti pravomoc měnit dynamiku politických hodnot, měli bychom být velmi opatrní při ověřování účtů na sociálních médiích. V případě účtů, které jsou prezentovány jako oficiální (označené modrým kontrolním znakem), ale jsou ve skutečnosti falešné, by se orgány EU měly obrátit na společnosti provozující sociální média, aby požádaly o odstranění ověření nebo bloku těchto účtů. 

Jedním z příkladů by mohl být způsob, jakým Rusko použilo na Krymu jako zbraň sociální média, a reakce EU. Konkrétně vzhledem k tomu, že EU toto porušení mezinárodního práva neuznává a nadále důrazně odsuzuje, měla by zabránit ověřování falešných ruských účtů na okupovaných územích. 

 

Vlády a další veřejné subjekty využívají možností hromadného sledování, které internet nabízí. Někdy ve jménu lepší veřejné bezpečnosti vlády porušují osobní údaje a porušují právo občanů na soukromí. Nastal čas, aby se tato situace změnila.

Vlády by neměly mít přístup k našim osobním údajům pod záminkou ochrany nezletilých osob nebo boje proti terorismu. Ve většině případů jsou hlavními oběťmi porušení ochrany osobních údajů běžné osoby, novináři a aktivisté, neboť „nebezpečný“

Internetové giganty, jako jsou společnosti provozující sociální média, by měly zveřejňovat své algoritmy z důvodu transparentnosti. Je důležité, aby lidé mohli rozhodovat o druhu obsahu a informací, které obdrží. Tímto způsobem se lidé mohou stát otevřenější a tolerantnější, namísto rostoucí agresivnosti, která nyní na internetu převládá.

Orgány EU by měly podporovat vytvoření evropského systému sociálních sítí, který bude mít virtuální platformy pro setkávání, sociální sítě a vyhledávač. Je důležité, aby evropští občané měli společnou oficiální komunikační platformu EU, která může zajistit kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů. 

Za oznámení souhlasu s cookiemi nebo vyskakovací okno by měl odpovídat prohlížeč, a nikoli každá internetová stránka samostatně. Namísto toho, aby internetové stránky měly svůj vlastní způsob, jak požádat uživatele o souhlas před zavedením souborů cookies, by prohlížeče měly mít ikonu zobrazující použité cookies. 

Online registrační a přihlašovací procesy by měly být usnadněny vytvořením serveru identity EU. To znamená, že veřejné instituce všech členských států budou mít možnost „přihlásit se s EU“.

Společná ochrana hranic je mimořádně obtížná. Není tedy překvapivé, že společná agentura EU pro ochranu hranic, Frontex, má značný prostor pro zlepšení. Navrhuje se několik návrhů na zlepšení jejího přístupu ke správě hranic:

• Ve všech činnostech agentury Frontex by měl být přítomen pozorovatel Agentury EU pro základní práva (FRA), aby byla zajištěna ochrana práv migrantů.
• Kromě toho by agentura FRA měla provádět posouzení kvality humanitární reakce agentury Frontex, která by měla být zahrnuta do zpráv o klíčových tématech.
• Agentura Frontex by měla podléhat stejným požadavkům na transparentnost jako ostatní agentury EU.
• Evropský parlament a Evropská rada by měly mít větší rozhodovací úlohu v operacích agentury Frontex.

Vzhledem k nízké úrovni rozvoje informačních technologií v Evropě nebude možné v blízké budoucnosti řešit kybernetické útoky a počítačovou trestnou činnost. Tato skutečnost je obzvláště důležitá ve spojení s nedostatkem právních předpisů, které by chránily uživatele on-line a trestaly neúmyslné uživatele. 

Bylo by však zbytečné vytvářet nové předpisy, pokud by neexistovaly odpovídající počítačové systémy a programy, které by v první řadě takové trestné činy uznávaly.

Více než kdy jindy je důležité, aby EU dále investovala do počítačového výzkumu, konzultovala a podporovala akademickou obec a vytvořila univerzitní instituce, v nichž jsou odborníci v oblasti vývoje IT vyškoleni, aby se stali odborníky v této oblasti. Kromě toho je naléhavě nutné zorganizovat specializovaný tým pro řešení kybernetických hrozeb, přičemž je třeba mít na paměti, že kybernetické hrozby se mohou v budoucnu v důsledku příchodu superpočítačů zvýšit.

Existují lidé, kteří záměrně nebo neúmyslně vytvářejí nenávistné projevy. I když je mnoho lidí proti nenávistným verbálním projevům a těm, kdo usilují o spravedlnost, stále potřebujeme globální on-line platformu, která nám pomůže. V jedné části této platformy budou občané hlásit všechny formy nenávistných verbálních projevů v tomto rozsahu; informace pak ověří člen ústředního týmu a opatření by měla být přijata formálním vyšetřováním u místního soudu nebo soudu EU. Mohl by fungovat jako způsob zasílání varování pachatelům.

V dnešní době se v našem digitálním světě stále častěji objevují nové druhy narušení bezpečnosti údajů, neboť využívání on-line platforem rychle roste. V loňském roce vedlo narušení bezpečnosti údajů v jednom psychoterapeutickém centru k úniku 33,000 souborů osobních informací o zákaznících. Tento šokující incident vedl k diskusím na vysoké úrovni o kybernetické bezpečnosti a krádežích identity. 

Je nesmírně důležité, aby osobní údaje občanů byly chráněny a šifrovány a aby každá společnost uznala svou odpovědnost v této oblasti. EU musí nalézt způsoby, jak chránit uživatele internetu před současnými a vznikajícími on-line hrozbami. 

Konkrétně je naprosto nezbytné, aby EU vytvořila právní předpisy na ochranu uživatelů on-line před krádeží údajů. Za tímto účelem by Evropa měla:

• podporovat diskuse o digitálních otázkách
• priorita odolnosti vůči údajům v nadcházejících programech
• informovat lidi o metodách sběru údajů a o tom, jak jsou jejich údaje využívány
• pečlivě sledovat regionální a globální trendy v oblasti ochrany údajů
• zvýšit povědomí o tom, jak můžeme jako lidé hlásit trestné činy v sociálních médiích
• nalézt alternativní způsoby hlášení kyberkriminality na místní a mezinárodní úrovni

Jednou věcí, kterou bychom jako občané měli mít na paměti, je vždy kontrolovat spolehlivost odesílatele odkazu nebo e-mailu, a to i v případě, že se jedná o jednotlivce nebo společnost. Dochází k mnoha případům hackerů, kteří vytvářejí falešné vazby, tzv. phishingové odkazy, ve snaze o krádež hesla na sociálních médiích nebo přihlašovací údaje banky. 

Kybernetické útoky jsou jednou z největších hrozeb moderního života a jejich důsledky se značně liší podle věku, pohlaví a pohlaví. Obchodování s lidmi, kybernetická šikana, dezinformační kampaně a krádeže identity jsou jen několika příklady nebezpečí, která dnes na internetu existuje. 

Vzhledem k tomu, že internet se stal zásadní součástí našeho každodenního života, je důležité zvyšovat povědomí a znalosti o online hrozbách a zranitelných místech.

Účinným řešením ochrany před takovými útoky je začlenění vzdělávání v oblasti kybernetiky a základních programovacích kurzů do školních osnov a osvětových kampaní o dezinformacích ve školách a univerzitách v EU. Další kreativní myšlenkou, jak začlenit digitální gramotnost do učebny, je čest a oslava Dne digitální bezpečnosti ve školách a zlepšení výuky prostřednictvím výukových kreslíků, zejména pro mladší děti.

Kromě toho musí školy zavést novou úlohu: učitel digitálních technologií. Generace, která se s novými komunikačními nástroji rozrostla, by mohla být nejlepším učitelem těchto technologií pro novou generaci, která s digitálním světem stále roste a v něm se učí.

Kromě toho by měl být k dispozici bezplatný on-line kurz v co největším počtu evropských jazyků, který se zaměří na otázky, jako je kybernetická bezpečnost, ochrana údajů, digitální soukromí a ochrana proti dezinformacím. Nejdůležitější je, že tento kurz by měl být vyučován jednoduchým jazykem, aby mu lidé různého věku a vzdělání porozuměli. 

Občané by měli být naučeni, jak kriticky uvažovat a bezpečně používat internet, abychom mohli snížit pravděpodobnost, že budou poškozeni potenciálními kybernetickými hrozbami. Jinými slovy, učiňme lidi digitálně gramotní!

Právní ochrana před diskriminací na základě pohlaví a násilím by měla být silnější. Veškeré případy diskriminace by měly být hlášeny příslušným orgánům a například zaměstnavatelé by měli nést odpovědnost za diskriminaci, pokud jde o mzdy, přidělení odpovědnosti nebo rozhodnutí o přijetí do zaměstnání. V trestním právu by sankce za genderově podmíněné násilí, včetně sexuálního násilí, měly být rovněž přísnější.

Podle Bidenovy vlády je možná větší spolupráce mezi USA a Evropskou unií. To by mělo být vnímáno jako příležitost k posílení partnerství mezi oběma stranami a k vybudování prohloubené spolupráce. Vzhledem k tomu, že Biden je zastáncem volného obchodu, měly by oblasti spolupráce zahrnovat finanční spolupráci. Další oblastí by měla být opatření v oblasti klimatu, kde by USA a EU měly jít příkladem ostatním.

V dobách krize a nouze jsou aliance a spojenci důležitější než kdy jindy. Proto je zásadně důležité zajít za hranice Unie, posílit vazby s USA a podpořit solidaritu.

Sledování globálních událostí, k nimž došlo v roce 2021, je zřejmé, že Unie musí vystupovat společně: je důležité být připraven na možné hrozby a zachovat si nezávislost na zemích mimo EU. Toho by mohlo být dosaženo vytvořením společné zahraniční politiky, která by byla přínosem pro Evropu a pomohla by zachovat mír na kontinentu.

Společná zahraniční politika by EU umožnila projevit sílu a odhodlání při setkávání zemí s diplomatickými misemi. Rovněž by to pomohlo zlepšit vnější účinnost, neboť by mohly být sníženy administrativní náklady konzulátů nebo velvyslanectví. Mohla by rovněž pomoci chránit zájmy EU a jejích občanů po celém světě a zároveň neustále podporovat mír a svobodu.

Společná armáda by pomohla zajistit nezávislost Evropské unie, byla by přínosná v době války a snížila by pravděpodobnost provokací třetích zemí. Společná armáda EU by ušetřila zdroje a finanční prostředky, které by mohly být reinvestovány do jiných částí hospodářství.

V současné době se stále mladší děti zapojují do on-line činností a mají přístup k on-line platformám, sociálním sítím a internetovým stránkám. Řada on-line platforem však byla opakovaně vystavena hackerským útokům, což dokazuje, že on-line nebezpečí pro děti a mladistvé, kteří nejsou stejně vnímaní jako dospělí, pokud jde o on-line prostředí, je mnoho. Je proto důležité, aby internetové stránky a platformy sociálních médií byly přístupné pouze osobám, které dosáhly přiměřeného věku.

Toho lze dosáhnout, pokud EU v souladu s evropským právem vytvoří specifické soubory cookie k ověření věku těch, kteří se přihlásí k internetovým platformám, a zakáže to dětem mladším 13 let. 

Je důležité, aby každý členský stát měl bezpečné uchovávání údajů na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit bezpečnost a integritu uložených údajů. Uchovávání údajů by navíc mělo být uchováváno v uzavřené síti, k níž mají přístup pouze vládní servery. Kromě toho by mělo být možné vědět, kdo má přístup ke kterým údajům, aby se zabránilo jejich zneužití.