V Evropě se potýkáme s demografickými problémy a hledáme více pracovních sil – jak bílých límců, jako jsou lékaři, inženýři v oblasti informačních technologií nebo učitelé, ale také modrých límců, jako jsou instalatérové, stavební dělníci nebo elektrikáři. Lidé mimo Evropu zároveň musí změnit svůj život a začít novou kapitolu v Evropě kvůli socioekonomickým problémům. Vytvořme program, na jehož základě se lidé mohou přihlásit do Evropy, naučit se místním jazykem a potřebným povoláním v konkrétním regionu. Řekněte Palestince z tábora v Libanonu, která usiluje o lepší budoucnost, a je připravena se přestěhovat do Švédska, naučit se švédský jazyk a získat vzdělání, aby se stala zdravotní sestrou. Členský stát EU by mohl mít kontrolovaný seznam těchto kandidátů a umožnit jim, aby do země přicestovali za kontrolovaných podmínek, aby se naučili jazyku, naučili se konkrétní potřebné profesi a zaplnili mezeru v zemi. Může zabránit vlnám nekontrolované migrace lidí, kteří usilují o lepší budoucnost, protože nyní by mohli mít legální příležitost k tomu, aby dělali lidským způsobem. Již máme tzv. „modrou kartu EU“, která by mohla být prodloužena!

Projekt ReRoot je malá organizace, která se teprve zřizuje na podporu nepředvídaných komunit studovaných v táborech s permakulturním vzděláváním, zdroji pro regenerativní zemědělství a terapií založenou na přírodě. Podporuje jejich krátkodobé fyzické potřeby, jakož i dlouhodobou integraci, duševní a tělesnou pohodu. Právě jsem tento projekt zahájil a potřebujem podporu!

Pokud hovoříme o zavedení bezpečných migračních tras, zaměřujeme se většinou na ekonomickou migraci a na možnosti účinného vstřebávání migrantů na trh práce pomocí měření, jako je evropská modrá karta. Musíme však mít na paměti, že mnoho lidí odchází z individuálních nebo kolektivních bezpečnostních důvodů. Mohli bychom zavést takovou formu azylového řízení, která by zkoumala práva a potřeby lidí v oblastech zasažených konfliktem před tím, než začnou uprchnout. Vzhledem k tomu, že pokud bude jejich žádost o azyl úspěšná nebo jim bude umožněna podpůrná ochrana, mohla by Evropská unie organizovat systematické a bezpečné přemisťovací služby pro osoby v nouzi. Konfliktním situacím na hranicích EU by se zabránilo, aniž by byla porušena lidská práva, ať už přímo instalací táborů, nebo nepřímo tím, že by byla libyjská pobřežní stráž ve Středomoří zadávána zpět libyjské pobřežní stráži.

„Funkční integrační a přistěhovalecký systém s distribučním klíčem, který je přínosný jak pro přistěhovalce, tak pro občany EU při současném dodržování lidských práv“ Přistěhovalectví lidí přicházejících do Evropy mimo jiné přes Itálii, Španělsko a Řecko lze udržet pouze tehdy, pokud: Lidé přistěhovalí do Evropy mají šanci na spravedlivou integraci a 2) zdroje jsou přidělovány konkrétnímu počtu a všem členským státům se stejným a spravedlivým distribučním systémem. Zaprvé, Integrace a přistěhovalci do EU: Integrace může fungovat pouze tehdy, existuje-li infrastruktura; jasný plán a přesně přidělené zdroje. S cílem poskytnout všem přistěhovalcům spravedlivou šanci začlenit se do příslušné společnosti; aby byla možná široká nabídka programů Erasmus a nebyla oddělována, je třeba stanovit limit pro každý křemenný/půlletý rok nebo rok v závislosti na tom, co statistiky poskytují: jak dlouho se jednotlivec musí integrovat do příslušného členského státu? Zadruhé musí existovat celounijní distribuční klíč. Odůvodnění je jednoduché: V rámci Unie musí existovat větší solidarita a prvek sdílení zátěže. Komise spolu s Radou by měla uplatňovat spravedlivý distribuční klíč, který mimo jiné zohlední hospodářskou kapacitu, počet obyvatel a absorpční kapacitu. Tím by se zabránilo nadměrnému zatěžování některých členských států (např. Švédska a Německa) a doufejme by se snížilo rostoucí nepřijatelnost přijímání dalších migrantů. Pozvem Vás, abyste se k této otázce přišli zítra na seminář a utvářeli politiku EU v této oblasti znovu. Uděláme velký krok kupředu a povzbuzujeme sebe navzájem a nechtěte si vyslechnout vaši zpětnou vazbu!

Je zásadně důležité podporovat mladé lidi na mezinárodní úrovni, osoby žijící v zahraničí a osoby s historií migrace, které v Evropě žijí s chronickým onemocněním, investovat a jednat ve vztahu k nim. Za tímto účelem bychom měli provádět politiky na podporu zdravotní péče a sociálního zabezpečení pro mladé lidi s migrační historií a mezinárodním původem, kteří žijí v Evropě s chronickým onemocněním.

Bezpečnost na hranicích EU má samozřejmě zásadní význam. Zejména v jižním Středomoří je situace na hranicích nepřijatelně nestabilní.

Migranti a žadatelé o azyl však nejsou nepřítelem EU. Jsou jednoduše zoufalými lidmi, kteří se snaží získat lepší život. Místo toho je třeba učinit více pro boj proti úspěchu převaděčství mafií v jižních sousedních zemích EU.

Toho lze dosáhnout posílením diplomatické a vojenské přítomnosti v těchto oblastech, to však bude jen tak daleko. Mnohem lepší by bylo motivovat migranty ke vstupu do EU prostřednictvím pravidelných kanálů. EU by měla migrantům usnadnit přístup do členských států jinými prostředky než převaděčstvím.

Azylové řízení je v současné době dlouhé a neprůhledné. Měla by být urychlena a zprůhledněna. Přístup k legální migraci by mohl být zlepšen vytvořením většího počtu migračních středisek v zemích původu, což by umožnilo začínat migrační cesty bez nutnosti nebezpečných nelegálních cest.

Migranti by měli mít možnost požádat o víza pro právo pracovat a získat bydlení a pracovní smlouvy ze své země původu a poté bezpečně přemístit do EU. Nabídka legální migrace je odpovědí na srdečné obrazy ze Středomoří.

Pro osoby, které se již nacházejí v hostitelských zemích, by měly být optimalizovány podmínky, které čekají na potvrzení statusu azylu. Azylový proces by měl být rovněž přístupnější, méně byrokratický a méně zastrašující. Jakákoli diskriminace v těchto procesech by měla být odstraněna.

Masová migrace vytváří chaos: Evropa nemůže přijmout všechny. EU a její členské státy mají své vlastní problémy a měly by je napravit dříve, než se pokusí zmírnit dopady zahraničních katastrof.

Nevládní organizace provozující humanitární operace ve Středomoří podkopávají úsilí o omezení přistěhovalectví. Tím, že zachraňují pašované migranty opuštěné na moři, jejich činnost narušuje politiku EU v oblasti hranic a pomáhá převaděčským mafiím pokračovat ve své nezákonné činnosti. Samy tak jednají jako převaděči.

EU by to měla uznat a přistupovat k nim tvrději. Jejich čluny by měly být zabaveny nebo zničeny, aby vyslaly jasný signál.

Krize, které Řecko v posledním desetiletí čelilo, ještě neskončila. Země, která je jedním z pilířů evropských dějin, potřebuje od EU co nejvíce pomoci, aby překonala své finanční potíže. Řecko potřebuje radikální reformy sociální politiky a sociálního zabezpečení, jakož i finanční pomoc na řešení migrační krize.

Dát Řecku šanci znamená dát šanci na budoucnost Evropy.

Významné dopady změny klimatu jsou již patrné a v budoucnu se pravděpodobně zhorší, což povede k neměřitelnému utrpení a milionům klimatických uprchlíků. I když by EU měla převzít odpovědnost a vyčlenit své zdroje na pomoc méně rozvinutým zemím při zlepšování jejich infrastruktury a pomoci co největšímu počtu lidí, je důležité zachovat rovnováhu: EU musí dbát na zachování své struktury a bezpečnosti, neboť není možné strukturálně řešit příliv milionů lidí samostatně.

Je třeba vynaložit větší úsilí na integraci migrujících dětí do společnosti. Děti migrantů se nyní musí naučit nový jazyk a současně se musí řídit pravidelnými osnovami. To je neúčinné.

Měly by být zavedeny intenzivní jazykové kurzy, aby se děti migrantů naučily jazyk svého nového domova před tím, než začnou absolvovat pravidelné školní osnovy.

Evropané již nějakou dobu považují migranty za hrozbu. To je nesprávné: místo toho nabízejí možnosti. Obyvatelům Evropy se nedostává žádného mladšího obyvatelstva a potřeba dalších pracovních sil ze strany průmyslových odvětví se bude jen zvyšovat. Stejně tak je možné oživit venkovské oblasti trpící nedostatečným obyvatelstvem. Mladí migranti by měli být uvítáni, vzděláváni a připraveni zaplnit mezery evropské pracovní síly, přičemž více migrantů by mělo být přidělováno do zemí s relativně starším obyvatelstvem, a tudíž i většími potřebami.

To by mělo být provedeno způsobem, který potvrdí důstojnost migrantů přicházejících do Evropy. Vzkvétající EU a vzkvétající migranti nemusí být drženi v opozici. Čím dříve bude tento přístup přijat, tím lépe: je třeba co nejdříve nalézt soudržný model integrace migrantů do hospodářství, aby EU mohla odpovídajícím způsobem reagovat na možnou migraci způsobenou změnou klimatu.

Společná ochrana hranic je mimořádně obtížná. Není tedy překvapivé, že společná agentura EU pro ochranu hranic, Frontex, má značný prostor pro zlepšení. Navrhuje se několik návrhů na zlepšení jejího přístupu ke správě hranic:

• Ve všech činnostech agentury Frontex by měl být přítomen pozorovatel Agentury EU pro základní práva (FRA), aby byla zajištěna ochrana práv migrantů.
• Kromě toho by agentura FRA měla provádět posouzení kvality humanitární reakce agentury Frontex, která by měla být zahrnuta do zpráv o klíčových tématech.
• Agentura Frontex by měla podléhat stejným požadavkům na transparentnost jako ostatní agentury EU.
• Evropský parlament a Evropská rada by měly mít větší rozhodovací úlohu v operacích agentury Frontex.

Dublinský režim je ústředním prvkem migrační politiky EU. Má však několik nedostatků:

• Žadatelům o azyl by měla být v co největší míře dána možnost volby země, do které jsou vysláni.
• Pokud žádosti žadatelů o azyl o ochranu nebyly vyřešeny ve lhůtě pro vyřízení jejich případu, neměly by být z EU vyhoštěni: měly by být chráněny, dokud nebude stanoven jejich status.
• Rozdělení žadatelů o azyl v celé EU by mělo být určeno kvótou založenou na řadě kritérií (včetně HDP a míry nezaměstnanosti). To by mělo zahrnovat metodu pro zajištění souladu ze strany členských států, která umožní větší harmonizaci.
• Žádosti o azyl by měly být přístupnější v zemích původu a v tranzitních zemích.

V rámci schengenského prostoru se mohou občané členských států EU volně pohybovat. Některé aspekty mobility v rámci EU však stále vyžadují od občanů vysokou míru času a úsilí, což brání snadnému pohybu.

Aby byl volný pohyb přístupnější, mohla by EU usilovat o: odstranit administrativní zátěž při překračování hranic; usnadnit získávání čísel sociálního zabezpečení v nepůvodních zemích; usnadnit získání řidičského průkazu nebo dovoz vlastněného automobilu; a registrovat se v nových zemích. Země by rovněž mohly zvážit poskytnutí pokynů k přistěhovalectví v angličtině i v rodném jazyce daného státu. Volný pohyb by byl navíc pro občany EU přístupnější jako dlouhodobá možnost, pokud by bylo snazší získat státní příslušnost jiných zemí poté, co se tam usadí.

Investovat do veřejné dopravy, aby mladí lidé mohli snáze a levněji cestovat do Evropy a lépe se seznámit s mladými lidmi z jiných evropských zemí.

Zatímco programy, jako je Erasmus+, nám pomáhají vzájemně se spojit, musíme se zaměřit na něco mnohem zásadnějšího, tj. na schopnost cestovat po celé Evropě pohodlným a cenově dostupným způsobem. 

Zaprvé potřebujeme lepší infrastrukturu. Mladí lidé zdůrazňují, že chtějí více mezinárodních vlaků. Za druhé by mělo být možné cestovat těmito vlaky se slevou pro studenty a další mladé lidi, aby bylo zaručeno, že Evropa a Evropa budou moci cestovat všem. Pro usnadnění mezinárodního cestování po Evropě je důležité poskytovat lepší informace pro podávání žádostí o zaměstnání v zahraničí a vysvětlit, jaké dokumenty jsou vyžadovány. 

Posledně uvedený příklad rovněž ilustruje, že mladí lidé nechtějí cestovat po Evropě pouze za účelem volného času. Existuje také jasné přání, aby Evropa usnadnila migraci pracovních sil v rámci Evropy.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) by měla podléhat dohledu, aby bylo zajištěno, že činnost agentury je v souladu se zásadami základních práv. Stížnosti adresované agentuře Frontex by například měly být vyřizovány vnějším orgánem, a nikoli samotnou agenturou Frontex.

Integrace v nové zemi, která vede k nové byrokracii v novém jazyce, je mimořádně náročná. Migranti potřebují mnoho pomoci při hledání správné cesty. EU by mohla podpořit vytvoření aplikace obsahující komplexní poradenství a odpovědi na klíčové otázky týkající se integrace v každém členském státě. Aplikace se zaměří na:

• Práva a povinnosti migrantů
• Přístup k pracovním příležitostem.
• Informace o možnostech vzdělávání.
• Informace o místních komunitách.
• Poradenství týkající se klíčových praktických aspektů, včetně pronájmu, registrace, pojištění atd.

To by mohlo být doplněno chatovacím portálem se znalostí vnitrostátních nebo místních právních předpisů a systémů.

Nedávný úspěch tenisové hvězdy Emma Raducanu byl chválen; bez migrace by to však nebylo možné. Migrace nabízí obrovské možné výhody jak migrantům, tak hostitelským komunitám a zemím, ale je také kontroverzním tématem a často cílem falešných zpráv.

EU by měla bojovat proti dopadům dezinformací, populismu a předsudků prostřednictvím komunikační kampaně, která občany upozorní na přínosy zdravého migračního systému. To by pomohlo snížit napětí v komunitách a přispělo ke konstruktivnější diskusi a úloze migrace.

Studenti ze zemí mimo EU, kteří studují na evropských univerzitách, se potýkají s potřebou pracovních povolení a s nedostatkem podpory. To je velká část: zahraniční absolventi evropských univerzit mohou svým hostitelským společnostem nabídnout hodně. S cílem pomoci absolventům, kteří chtějí zůstat v zemích, v nichž přišli láska, a hostitelským národům využívat výhod, které mohou studenti poskytnout, je třeba zjednodušit proces pobytu v Evropě.

Je třeba se pokusit o zavedení celého postupu EU pro získání pracovního povolení; je-li to příliš radikální, měly by být členské státy alespoň vybízeny k tomu, aby sladily své požadavky. Absolventům ze zemí mimo EU by měla být nabídnuta podpora při hledání pracovního povolení.

Mnoho migrantů přicházejících do Evropy získalo omezené vzdělání. Jejich vyučování vyžaduje velké množství zdrojů a mnoho času. To představuje výzvu pro naděje, že zaplní mezery v pracovní síle v Evropě, která má často poměrně technické požadavky. Legální přistěhovalectví by proto mělo být omezeno na ty migranty, kteří nabízejí dovednosti, které Evropa potřebuje, a kteří již dosáhli vysoké úrovně vzdělání.

EU by měla dále rozvíjet svou iniciativu „modrá karta“ a využít ji k přilákání zdravých mentorů do nezbytných oblastí hospodářství ze zemí mimo Evropu. To EU umožňuje zachovat otevřené hranice a zachovat legální migraci. V případě potřeby by počet víz za rok mohl být omezen.

Nelegální přistěhovalectví ve Středomoří představuje významnou výzvu pro agentury hraniční kontroly, mimo jiné pro agenturu Frontex – agenturu EU pro pohraniční a pobřežní stráž. Vzhledem k tomu může být přínosné rozšířit počet zaměstnanců agentury Frontex. Satelitní snímkování Středozemního moře může rovněž pomoci: družice spojené se sofistikovanou analýzou snímků pomocí umělé inteligence by mohly umožnit zasílání varování v reálném čase do lodí agentury Frontex, což by jim pomohlo nalézt plavidla migrantů a bezpečně je vrátit do míst jejich původu.

To by omezilo nelegální přistěhovalectví, odrazovalo migranty od nebezpečné cesty přes Středozemní moře a snížilo důvěryhodnost převaděčů.

V současné době závisí EU na sousedních režimech v Libyi, Turecku, Maroku a dalších zemích, aby pomohla snížit příliv migrantů do Evropy.

To je riskantní: Otevírá EU vydírání autoritářským režimům a může vést ke zneužívání migrantů. Aby se tomu zabránilo, měla by EU výrazně posílit svou schopnost vytvářet společnou zahraniční politiku. Měla by získat schopnost dále prosazovat své zájmy, v případě potřeby s využitím měkké síly ke snížení migračních toků u zdroje.

Nové vnější krize vyžadují prohloubení společné tvorby politik a důraz na předcházení příčinám migrace, a nikoli přílišnou reakci na migraci zaměřenou na bezpečnost, jakmile k ní dojde. 

Aby Evropa mohla úspěšně zvládnout přistěhovalectví, měly by být zavedeny přísné minimální podmínky určující rozsah, v němž by se mělo očekávat, že se každý migrant bude integrovat. Migranti by měli být o těchto podmínkách informováni po příjezdu. Podmínky by měly zahrnovat úsilí o zvýšení jazykových znalostí; najít práci; účastnit se dobrovolnických činností; a tak dále. Osobám, které nejsou ochotny tyto podmínky přijmout a jednat, a zejména těm, u nichž bylo zjištěno, že spáchaly trestné činy, by nemělo být dovoleno zůstat v Evropě dlouhodobě.

To samozřejmě vyžaduje, aby migranti měli příležitost k integraci a k dosažení těchto podmínek jednat. EU a členské státy by proto měly masivně investovat do podpory nově příchozích migrantů a kandidátů na dlouhodobý integrovaný pobyt.

Velký počet migrantů, kteří se snaží dostat do Evropy, je nyní umístěn v táborech na evropských hranicích. Jedním z takových táborů je tábor Lipa poblíž BihaÄΦ v Bosně a Hercegovině, kde bylo 1300 lidí po vypáleném táboru bez domova. Nedostatečná pomoc EU nevedla ke zlepšení velmi obtížných podmínek – zejména kvůli nedostatku přístřeší, vody a elektřiny.

Nikdo se nestane uprchlíkem pro zábavu. EU by měla více pomáhat migrantům, kteří uvízli na jejích hranicích. Měla by aktivně spolupracovat s vládami členských států a poskytovat více a lépe zaměřené pomoci s cílem zlepšit stav křehkých táborů a zabránit zhoršování podmínek. Práva uprchlíků by neměla být při poskytování pomoci nadále opomíjena. 

Rostoucí migrace do EU zaznamenala odpovídající nárůst rozvratného nacionalismu. To částečně odráží střet mezi hodnotami v zemích přijímajících migranty a hodnotami, které jsou vnímány jako držené samotnými migranty. Hrozí, že posílí vylučující nacionalistické strany.

V reakci na to by EU měla zaujmout silnější postoj k vyjadřování svých společných hodnot. To by mělo v první řadě zahrnovat proaktivní a solidární politiku EU v oblasti záchrany a zpracování migrantů vstupujících do Středozemního moře. Za druhé by EU měla jasně vyjádřit svůj závazek, zejména pokud jde o práva žen a mužů, defangovat proti přistěhovaleckou rétoriku a dát migrantům jasně najevo, že přijetí inkluzivních hodnot EU má zásadní význam.

Po vzoru mnoha severských zemí musíme navýšit financování programů pro přistěhovalce, abychom jim umožnili získat silné vzdělání zaměřené na jazyk a občanské hodnoty pro lepší integraci do naší společnosti. Můžeme tak také ukázat jak těm, kteří jsou již evropskými občany, tak těm, kteří přicházejí do evropských zemí, že Evropané nezávisí na etnickém původu, náboženském vyznání nebo původu, ale na sdílených hodnotách, jako je svoboda, rovnost, integrace a respekt vůči ostatním.

Roušky by měly být distribuovány rovným dílem všem osobám žijícím v některé ze zemí Unie bez ohledu na jejich status. S legálními přistěhovalci ze zemí mimo EU, kteří studují nebo pracují (a platí daně), by se mělo zacházet stejně jako s ostatními rezidenty s rovným přístupem ke zdravotní péči.

Potřebujeme politiky na ochranu nezletilých cizinců bez doprovodu. Problémy, kterým čelí nezletilí cizinci bez doprovodu, jsou mnoho a jsou mimořádně složité. Válka a nepokoje způsobily příchod tisíců uprchlíků na pobřeží evropského Středomoří, a tím i nárůst počtu nezletilých osob bez doprovodu v členských státech EU.

V Itálii bylo před vstupem vyhlášky o bezpečnosti v oblasti přistěhovalectví (legislativní nařízení č. 113 ze dne 4. října 2018) přeměněno se změnami zákonem č. 132 ze dne 1. prosince 2018 na nezletilé osoby, které požádaly o azyl, obecně uznáno, že neexistují žádné podmínky pro mezinárodní ochranu, byla humanitární ochrana zajištěna z důvodu jejich zvláštní zranitelnosti.

Se zrušením humanitární ochrany zůstanou nezletilí, kteří požádali o mezinárodní ochranu a jsou informováni o odepření blízké dospělosti (18 let), nadále bez ochrany. Tyto případy jsou již velmi četné vzhledem k tomu, že průměrný věk příjezdu je 17 let. Proti restriktivním politikám některých členských států je žádoucí legislativní zásah proti nezletilým cizincům bez doprovodu, zejména zranitelným osobám, aby byla zaručena humanitární ochrana.

Současný mediální diskurz vzbuzuje obavy z podpory extremistického islámu ze strany migrantů přicházejících do EU. Uklidnění těchto obav a zabránění růstu skutečného extremismu vyžaduje aktivní kroky na podporu multikulturních evropských společností.

Je třeba zabránit extremistickým skupinám šířícím se radikální ideologie, ať už ve škole, na pracovišti nebo v náboženské instituci. Stejně tak by měly být podporovány sítě a organizace, které podporují inkluzivní a tolerantní postupy. Chceme-li žít v multikulturní společnosti, musíme podniknout kroky ke snížení napětí mezi komunitami, nikoli k jeho šíření.