Vzhledem k významu demokratického zastoupení a neustálé obnovy politických postojů uznáváme, že je třeba stanovit jasná kritéria způsobilosti pro pozice poslanců EP i evropských komisařů s cílem posílit reprezentativnost, nezávislost a důvěru občanů v evropské instituce. Článek 1 Standardizace volebních pravidel 1 – Všechny členské státy Evropské unie musí přijmout jednotný volební systém pro volbu poslanců EP. 2 – Doporučuje se proporcionální systém zastoupení, který zajistí, aby počet křesel byl rozdělen úměrně k hlasům získaným politickým stranám. Článek 2 Způsobilost k výkonu funkce poslance Evropského parlamentu 1 – Stanovit jako kritérium způsobilosti pro pozici poslance EP, že daná osoba nebyla v posledních dvou letech před jmenováním ve vládních funkcích na žádné úrovni (celostátní, regionální nebo místní). 2 – Za vládní funkce se považují výkonné, ministerské, parlamentní nebo správní funkce ve státní správě, jakož i pozice v mezinárodních organizacích nebo regionálních/místních vládách. Článek 3 Omezení termínů 1 – Každý občan se může ucházet o funkci poslance Evropského parlamentu po dobu nejvýše tří funkčních období. Článek 4 Způsobilost pro funkci poslance Evropského parlamentu, evropského komisaře 1 – Zavést jako kritérium způsobilosti pro výkon funkce evropského komisaře, že daná osoba v posledních čtyřech letech před jmenováním nezastávala žádnou vládní funkci na žádné úrovni (celostátní, regionální nebo místní). 2 – Vládní funkce zahrnují výkonné, ministerské, parlamentní nebo správní funkce ve státní správě, jakož i pozice v mezinárodních organizacích nebo regionálních/místních správách. Článek 5 Proces nominace 1 – Ověřování kritérií způsobilosti je součástí procesu jmenování evropského komisaře. 2 – Členské státy jsou povinny předložit formální prohlášení, že navrhovaný kandidát v posledních čtyřech letech nezastával žádnou vládní funkci. Provádění tohoto návrhu by mohlo přispět k zajištění obnovy a nezávislosti poslanců EP a podpořit větší reprezentativnost a rozmanitost zkušeností v Evropském parlamentu. To by posílilo legitimitu přijatých rozhodnutí a zvýšilo důvěru občanů v demokratický proces Evropské unie.

Stávající politiky, strategie a dohody by měly být k dispozici ve zjednodušeném jazyce pro občany s poruchami učení. Použitý jazyk, zkratky a specializované termíny mohou znamenat, že porozumění relevantním dokumentům může být náročné a cítit se exkluzivní. Můžeme využít umění a/nebo digitální způsoby prezentace informací, abychom zajistili, že lidé budou dobře informováni a cítí být zapojeni do politiky, která utváří náš život?

Výhodné vlajky usnadňují nezákonné činnosti v oceánech, jako je nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, obchodování s lidmi, pirátství a nízké daňové platby. Stávající registrační postupy a chybějící historie na výhodných vlajkách nejsou účinné. Proto by měla být navržena a provedena směrnice, která by ukládala povinnost registrovat všechna evropská plavidla v centralizované databázi, aby byla zachována historie sledování všech rejstříků vlajek. Tato databáze by však neměla možnost ponechat žádné prázdné roční pole (podobné pravidlům platným pro registraci letadel).

Dnes na semináři na EYE řečníci zmínili různé otázky týkající se voleb – nízký počet účastníků voleb, zejména mladých lidí, dezinformace, nedostatečné porozumění složitému legislativnímu procesu v EU, riziko pro autokratické systémy. David van Reybrouck napsal knihu nazvanou „Výběrové volby“, v níž navrhl poradní demokracii. Jedním z jeho nápadů je vytvořit dočasné komise složené z občanů EU namísto politiků. Tato komise může zastupovat lidi s odlišným původem a různými perspektivami. Neměly by orgány EU tuto poradní demokracii přizpůsobovat a být otevřenější v legislativních procesech, aby daly pravomoc samotným občanům?

EU vypracovala konkrétní cíle, jak zlepšit situaci mladých lidí v celé Evropě. Široká veřejnost však nemá dostatečné znalosti o evropských cílech v oblasti mládeže. Zejména v návaznosti na Evropský rok mládeže je důležité ukázat, že mladí lidé jsou prioritou EU. Za tímto účelem by EU měla spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními mládežnickými organizacemi, jakož i s Radou Evropy, které mají při provádění těchto programů v této oblasti mnoho odborných znalostí. Kromě toho musí být tento proces inkluzivní a musí oslovit mladé lidi v oblastech, v nichž jsou aktivní, včetně sociálních médií a konzultací v reálném životě. Kromě toho musí cíle v oblasti mládeže dosáhnout neorganizované mládeže a ukázat jim, že se o ně EU stará tím, že vytvoří mechanismy účasti, které budou otevřené jednotlivcům a budou dobře financovány, aby se zajistilo, že účast nebude bráněna finančními omezeními.

Je zapotřebí silnějších dohod o využívání sociálních médií pro politiky. Mnoho mladých lidí je dnes ovlivňováno a vybízeno k tomu, aby volili extrémy na internetu, a zejména na TikTok. Je stále jasnější, že věk pro hlasování byl snížen.

EU by měla úzce spolupracovat s organizacemi, jako je ASEAN, Mercosur a Africká unie, s cílem propagovat model EU v zahraničí. Spoluprací s těmito organizacemi regionální spolupráce může EU podporovat lidská práva, podnikání, evropský způsob života atd. To by EU a jejím spojencům poskytlo nový hlas, který může být nezávislý na USA nebo Číně, nikoli však proti nim. Tento nově zjištěný vliv by byl založen na spolupráci mezi zeměmi zastoupenými jeho organizacemi.

EU by měla posílit účast mladých lidí na rozhodovacích procesech a dát jim motivaci. EYE je dobrou příležitostí pro mladé lidi, aby se přiblížili Evropské unii, ale je třeba učinit více. Dobrým nápadem by bylo uspořádat více akcí týkajících se demokracie, politiky, zapojení mládeže... zaměřených na místní úroveň pro lidi, kteří nemají snadný přístup k rozhodování.

Ve Finsku jsme již zaznamenali pozitivní výsledky v oblasti etické regulace reklamy na hazardní hry. Společnost Veikkaus, státní provozovatel hazardních her s monopolním postavením na trhu, se zavázala k odpovědným praktikám. Je zásadní věnovat zvláštní pozornost reklamě, zejména na platformách, jako je YouTube a sociální média. Regulaci této dohody lze posílit využitím umělé inteligence a dalších pokročilých nástrojů. Před jejich zveřejněním by reklamy měly být prověřovány a přezkoumávány, aby se zabránilo neetické reklamě, která podporuje problémové hazardní hry. Na zahraničních internetových stránkách věnovaných hazardním hrám často vidíme prezentace scénářů „velkého úspěchu“, které staví zranitelné hráče. Tato záležitost je významná a měla by být zvážena její regulace. Mnoho odborníků a studií zdůrazňuje, že taková reklama může být škodlivá a přispívat k problémům souvisejícím s hazardními hrami. Finská policejní rada již zavedla praktiky, které ohrožují společnosti pokutami za neetické chování v odvětví hazardních her. Jedná se o skvělý příklad toho, jak byla tato otázka řešena a která podporuje odpovědné hazardní hry. Na úrovni EU by mohla být zvážena spolupráce na vytvoření společného systému udělování licencí, který omezí činnost subjektů, které se v rámci EU hlásí k odpovědným praktikám hazardních her. To by mohlo pomoci snížit škody a posílit ochranu hráčů v celé Evropě. Kromě toho je zásadní zapojit mladé lidi a naslouchat jejich názorům v rozhodovacím procesu EU. Předcházení hraní hazardních her s problémy mládeže je zásadní součástí utváření budoucnosti. Mladí lidé mají právo účastnit se diskusí o své budoucnosti a dobrých životních podmínkách. Je nezbytné poskytnout mladým lidem dostatečné informace a vzdělání o rizicích a škodách spojených s hazardními hrami. To jim může pomoci činit informovaná rozhodnutí o hazardních hrách a včas identifikovat potenciální problémy. Školy a střediska pro mládež by měly nabízet vzdělávání a zdroje, aby bylo zajištěno, že mladí lidé budou moci v případě potřeby získat podporu. V neposlední řadě je nezbytná úzká spolupráce a výměna informací mezi členskými státy EU. Sdílení osvědčených postupů a stanovení společných norem může podporovat odpovědné hazardní hry a chránit mladé lidi před škodlivými účinky. Kromě toho je třeba podporovat a propagovat výzkum problémů s hazardními hrami a jejich příčin, aby bylo možné lépe porozumět této výzvě. Prostřednictvím spolupráce a odpovědných opatření můžeme podporovat zdravé návyky v oblasti hazardních her a chránit mladé lidi před škodlivými účinky hazardních her. Kromě toho je zásadní, aby všechny společnosti provozující hazardní hry zavedly odpovědná a účinná omezení hráčů s cílem chránit jednotlivce před škodami spojenými s hazardními hrami. Stanovení limitů by mělo být skutečně účinné a komplexní, aby hráči nemohli tato omezení snadno obejít nebo aby je jiní provozovatelé hazardních her nemohli nutit k nadměrným hazardním hrám. Regulační orgány by měly sledovat a zajistit, aby všichni provozovatelé hazardních her dodržovali zásady odpovědného hraní hazardních her a zabránili rozvoji problémového hraní hazardních her. Pro snížení škod souvisejících s hazardními hrami má zásadní význam komplexní přístup, který zahrnuje jak odpovědnost společností provozujících hazardní hry, tak aktivní dohled ze strany regulačních orgánů. To pomůže chránit hráče a zajistit, aby herní zážitky zůstaly zdravé a příjemné.

Zahrnout kvóty na kandidátní listiny pro osoby mladší 25 let. Nejméně 5 % poslanců EP by mělo být mladé. Mladí lidé nehlasují, protože se nedomníváme, že jsme spolu s politiky identifikováni. Pokud by byli mladí lidé zastoupeni na volebních seznamech, cítíme se blíže evropským řídícím orgánům.

Domnívám se, že značný počet jednotlivců se cítí poněkud oddělený od Evropské unie a jejích orgánů. Pro řešení tohoto problému by mohlo být přínosné, kdyby každý členský stát posílil zastoupení každého orgánu, který může účinně informovat obyvatelstvo o vývoji na evropské úrovni. Kromě toho jsem toho názoru, že by bylo přínosné pro školy a studenty – nejen aby se připojili k programu „Vyslanci do škol“ Evropského parlamentu, ale také návštěvu evropských zástupců nebo jiných typů zástupců. Tyto návštěvy by sloužily k informování všech o zásadní úloze, kterou hrají evropské orgány.

Spravedlivá reprezentativnost. Je třeba vytvořit právní rámec pro volby do Evropského parlamentu, podle něhož by poslanci EP byli ve většině regionů dotčené země spravedlivě zvoleni do jedné z jejích zemí. Ačkoli v Rumunsku existuje 41 okresů a způsobilý počet poslanců EP je 32, je nezbytné, aby byli z různých okresů co nejreprezentativnější. Skutečnost, že 41 rumunských okresů je součástí 8 hlavních regionů státu. Státy s více než jedním poslancem Parlamentu než regiony by proto měly být spravedlivě přidělovány, neboť je možné zvolit několik poslanců EP v jednom regionu, nikoli však ze stejného hrabství/nebo téhož regionu, aby mezi městy neexistovaly žádné významné demokratické rozhodovací pravomoci. Je třeba řešit problém sociálních a hospodářských nerovností, počínaje alespoň demokratickou politickou negalitativou. Z tohoto hlediska může zahájit sociální a hospodářskou rovnováhu, pokud dojde k bezprecedentnímu vývoji z klíčového hlediska, jako je demokratický.

V Evropské unii je 27 zemí, ale ne každá z nich je stejně rozvinutá: podíváme-li se na východní Evropu, většina zemí se stále rozvíjí. Silné a jednotné Evropské unie lze dosáhnout vzájemnou podporou a spoluprací mezi všemi zeměmi v regionu bez ohledu na jejich současný hospodářský status. Tato změna zajistí ekonomickou soběstačnost všech zemí Evropské unie a zvýší hodnotu eura na světovém trhu.

Kliknutí, zavádějící titulky a falešné zprávy jsou nežádoucími produkty dnešních sociálních médií a okamžitým přístupem k informacím díky internetu. Motivace sdělovacích prostředků k žurnalistice jsou v rozporu s kodexem chování sdělovacích prostředků – to vše je způsobeno tím, že sdělovací prostředky musí vybírat příjmy z reklamy s kliknutími v zavádějících titulcích s cílem viralizovat obsah pomocí stíraného obsahu a snížit faktickou kontrolu a shromažďování zdrojů v důsledku tlaků na „coopu“. Abychom tomu zabránili, potřebujeme mechanismus, který umožní, aby sdělovací prostředky byly žalovány na základě nekalých praktik ve svých zprávách o konkrétních článcích nebo vysíláních. To by mělo být provedeno v souladu s pružným, avšak jasným souborem pravidel pro novináře. Označená zpravodajská média by měla posoudit zvláštní mediální porota s dostatečným předstihem na posouzení obsahu, používání jazyka, zdrojů a jeho dopadu na společnost. Po svém posouzení může po určitou dobu a v určité hodnotě účtovat zpravodajskému kanálu poplatek za dobrou pověst. Toto mýtné změní průměrné hodnocení pověsti prodejny za období stanovené porotou. Průměrné skóre dobré pověsti zpravodajských médií musí být viditelné na jejich internetových stránkách a ve všech zprávách, které vytvářejí, a mohlo by sloužit jako parametr v algoritmu sociálních médií, aby se omezilo šíření nedůvěryhodných sítí v sociálních médiích. Tímto způsobem budou mít mediální společnosti pobídku k tomu, aby chránily své výsledky dobré pověsti v oblasti dobré žurnalistiky, a poskytnou veřejnosti větší kontrolu a čas na posouzení falešných zpráv, čímž se zvýší cena důvěry veřejnosti na chování, které transparentnějším a odpovědnějším způsobem uvádí veřejnost v omyl a mylně ji informuje.

Transparentnost je důležitou součástí demokracie a my si zasloužíme, abychom pochopili, co se děje, a rozvíjet naše vlastní alternativy. Například ve Švédsku existuje software s názvem BankID, který se používá jako elektronický průkaz totožnosti, je však proprietární a dostupný pouze v operačních systémech společností Apple, Microsoft a Google. To posiluje jejich již tak silný oligopol a poškozuje občany, kteří se neshodují. Dobrovolníci by mohli přenášet na jakoukoli platformu identifikační systém s otevřeným zdrojovým kódem.

Mladí lidé a děti by se měli učit významu demokracie již v raném věku, a to nejen později, když jsou jejich myšlenky opodstatněné.

Představte si svět, v němž má každý občan Evropské unie přístup k mocné platformě, která mu umožní být informován o klíčových politických událostech ve svém státě a v celé EU a aktivně se podílet na utváření budoucnosti svého společenství. Tato platforma by lidem umožnila aktuální informace o kritických otázkách, vyjadřovat své názory hlasováním a dokonce předkládat vlastní témata k diskusi. Tím, že každému občanovi poskytneme hlas a platformu pro smysluplnou angažovanost, můžeme prosazovat transparentnost, podporovat demokracii a budovat propojenější a informovanější Evropu.

V současné době probíhá diskuse na veřejných sociálních médiích převážně na platformách pod kontrolou soukromých korporací zaměřených na zisk, jako je mateřská společnost Facebook Meta, Twitter nebo ByteDance. Když veřejné instituce komunikují prostřednictvím těchto kanálů, přivádějí tyto nedemokratické subjekty k právům na digitální komunikaci. Zároveň nutí občany k tomu, aby spotřebovávali reklamu za účelem získání veřejných informací. Zatřetí jsou evropské komunikační kanály závislé na amerických a čínských společnostech. Veřejné subjekty by proto měly pomoci vytvořit udržitelné evropské komunikační kanály pomocí otevřených protokolů (Matrix, Activiy Pub) a vlastní digitální infrastruktury (ve smyslu rozmanitosti).

Vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2024, se debata o volebním právu, demokracii a politice stává ještě intenzivnější a mnohem intenzivnější u dnešní mládeže, která je významnou částí obyvatelstva, která si je vědoma problémů, jimž čelí, a která je aktivní ve společnosti, která často postrádá zdravý rozum, soužití atd. Domníváme se proto, že hlasovací právo by mělo být zkráceno na 16 let, po vzoru některých zemí, které je již provádějí. Důvodem, proč by tato změna byla pro evropskou společnost prospěšná, by bylo to, že volby by měly lepší představu o zájmech obyvatelstva, přičemž je třeba mít na paměti, že mladí lidé jsou největší a nejvíce postiženi učiněnými politickými rozhodnutími, aniž by byly zohledněny jejich zájmy nebo přínosy. Dalším z hlavních důvodů, proč by hlasování na 16 let bylo zlepšením pro Evropu jako společnost a důležitým krokem vpřed pro evropskou demokracii, je skutečnost, že účast ve volbách, zatímco jejich preference a myšlenky lze zohlednit, by jim jako další občan umožnila pochopit, co znamená příslušnost k Evropě, význam voleb a úloha demokracie ve státě, jako je Evropa.

EU by měla pozorněji naslouchat vědě a vědeckému názoru, nikoli soukromým zúčastněným stranám. Proto bychom měli omezit přístup lobbistů k tvorbě politik EU a umožnit více přístupu k recenzované a testované logice.

Studium v zahraničí je mezi mladými lidmi oblíbené. Často se však stává, že pro ty, kteří studují v zahraničí, je zapojení do politik, vlád a EU obtížné například kvůli jazykové bariérě. Účast mládeže v jiné než domovské zemi EU by měla být přístupnější, počínaje společným jazykem, který by umožnil lepší účast.

EU potřebuje přímější demokracii. Jeho občané by měli mít možnost ovlivňovat ty politiky a právní předpisy, které přímo ovlivňují jejich život, například prostřednictvím referend k hlasování o uvedených právních předpisech. To by mohlo být zlepšeno zaměřením se na zásadu subsidiarity, což znamená, že rozhodnutí by měla být přijímána co nejblíže občanům a na co nejnižší politické úrovni.

Falešné zprávy a dezinformace představují skutečnou hrozbu pro demokracii, zejména pokud jsou vytvářeny tak, aby sloužily politickým zájmům ostatních. V boji proti tomu by pomohlo, kdyby sdělovací prostředky byly transparentnější, pokud jde o jejich vztah k politice. Mohli by například jasně uvést, zda jejich vlastník nebo autor mají jakékoli politické vazby nebo zájmy.

Chceme-li zachovat naši demokracii, musíme chránit svobodu projevu. Dobrým zdrojem inspirace pro EU by například mohla být první změna ústavy USA.

Komunikace je klíčová: Pokud nevíte o příležitostech, je obtížné je využít. Pokud o úspěších nevíte, je obtížné je oslavit. Kromě toho může ovlivnit utváření veřejného mínění občanů. Evropská unie proto musí provádět opatření ke zvýšení viditelnosti svých programů a činností.

Jedním z příkladů je kampaň proti koronaviru, kterou EU provádí v balkánských zemích a zemích Východního partnerství: Ačkoli EU vynaložila na podporu velké množství finančních prostředků, zdá se, že se jí nepodařilo zvýšit povědomí o této problematice jak mezi občany, tak na mezinárodní scéně.

Dále je zásadní zlepšit komunikační strategii týkající se dalších programů a činností EU a zvýšit jejich viditelnost pro cílovou skupinu potenciálních žadatelů a účastníků. Více zainteresovaných osob se tak může dozvědět o příležitostech, účasti a výhodách, což je v zájmu EU.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být zlepšení internetových stránek Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), pokud jde o uživatelskou vstřícnost a přístupnost. V tomto okamžiku jsou k dispozici pouze dva jazyky, které umožňují výlučné užívání. Dalším způsobem, jak zlepšit viditelnost, je koordinace mezi členskými státy při vytváření cílených informačních kampaní pro konkrétní regiony, programy a činnosti.

Východní partnerství bylo založeno v roce 2009 a je společným úsilím Evropské služby pro vnější činnost, EU a jejích členských států a šesti postsovětských zemí: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Jeho cílem je prohloubit politické a hospodářské vztahy mezi Evropskou unií a východními partnery.

Je načase se touto otázkou zabývat znovu – a poskytnout zemím jasné vyhlídky a kritéria pro členství. Díky tomu by iniciativa mohla rozlišovat mezi těmi, kteří jsou spokojeni se svými současnými dohodami o partnerství, a těmi, kteří si přejí stát se členy EU.

Kromě toho by mladí lidé a občané obecně měli být zapojeni do diskuse o vyhlídkách a výzvách Východního partnerství v jeho současné podobě a o tom, jak by mohlo vypadat, jak postupovat kupředu. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být zavedení programu vyslanců mládeže nebo podpora občanů, kteří chtějí vytvořit organizace občanské společnosti související s Východním partnerstvím.

Ačkoli je Zelená dohoda pro Evropu krokem vpřed v boji proti změně klimatu, EU by měla zaujmout rozhodnější postoje, aby byla účinná. Jedním z nich je revize pokynů pro státní podporu, která příjemcům ukládá povinnost dodržovat zásady „zelené podmíněnosti“.

Každá evropská země, která se uchází o plnohodnotný člen Evropské unie, musí dodržovat zásady svobody, demokracie a právního státu a chránit a zachovávat lidská práva a základní svobody. Jednání s partnerskými zeměmi, které tyto evropské hodnoty nepoužívají, by měla být pozastavena, dokud neprokáží skutečné a měřitelné odhodlání dodržovat a dodržovat naše normy a zásady.

Kromě toho by EU měla v obchodních dohodách se třetími zeměmi upřednostňovat dodržování lidských práv v těchto zemích jako minimální požadavek.

Měli bychom umožnit občanům ve všech členských státech hlasovat on-line v místních, vnitrostátních a evropských volbách.

Měli bychom zajistit, aby poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou voleni do Evropského parlamentu, nebyli jen za peníze, ale aby také řádně vykonávali svou práci.