Evropská unie ambiciózně usiluje o dosažení svých cílů v oblasti klimatu stanovených Pařížskou dohodou z roku 2015 a dalšími konferencemi pod záštitou Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit z Evropy klimaticky neutrální kontinent nejpozději do roku 2050. Jedná se o právně závazný cíl díky evropskému právnímu rámci pro klima. Změna klimatu je však celosvětovým problémem, který se nezastaví na hranicích našeho kontinentu, takže Evropa nemůže tento celosvětový problém vyřešit sama, i když může pomoci daleko. Evropská unie je největším trhem na světě a má proto velkou mezinárodní sílu. Kromě toho má vysoce vzdělané a kvalifikované obyvatelstvo a již má velké zkušenosti s rozvojovou pomocí na celém světě. V rámci strategie Global Gateway již EU investuje miliony do rozvojové pomoci. Klima je rovněž odvětvím strategie Global Gateway, takže by mohla být rozšířena tak, aby se dostala k ještě většímu světu. Tato myšlenka proto vyzývá Evropskou unii, aby: — Návrh právních předpisů šetrnějších k životnímu prostředí, jejichž dopad by byl pociťován po celém světě díky dominantnímu postavení největšího trhu na světě. Využít více naší kvalifikované pracovní síly a vyspělého soukromého sektoru s cílem pomoci při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu po celém světě. — Podporovat evropská ekologická průmyslová odvětví po celém světě. — Rozšířit klimatickou složku strategie Global Gateway. — Vytvořit a prosazovat celosvětově užitečnou strategii, jako je Zelená dohoda pro Evropu, s cílem dosáhnout cílů v oblasti klimatu na celém světě. Evropská unie jako jeden z nejpokročilejších, největších, nejbohatších a aktivních aktérů na světě může mít budoucnost jako mezinárodní lídr v oblasti klimatu. Domnívám se, že budoucnost Evropy je zelená a budoucností Evropy je Evropa.

V Evropě se potýkáme s demografickými problémy a hledáme více pracovních sil – jak bílých límců, jako jsou lékaři, inženýři v oblasti informačních technologií nebo učitelé, ale také modrých límců, jako jsou instalatérové, stavební dělníci nebo elektrikáři. Lidé mimo Evropu zároveň musí změnit svůj život a začít novou kapitolu v Evropě kvůli socioekonomickým problémům. Vytvořme program, na jehož základě se lidé mohou přihlásit do Evropy, naučit se místním jazykem a potřebným povoláním v konkrétním regionu. Řekněte Palestince z tábora v Libanonu, která usiluje o lepší budoucnost, a je připravena se přestěhovat do Švédska, naučit se švédský jazyk a získat vzdělání, aby se stala zdravotní sestrou. Členský stát EU by mohl mít kontrolovaný seznam těchto kandidátů a umožnit jim, aby do země přicestovali za kontrolovaných podmínek, aby se naučili jazyku, naučili se konkrétní potřebné profesi a zaplnili mezeru v zemi. Může zabránit vlnám nekontrolované migrace lidí, kteří usilují o lepší budoucnost, protože nyní by mohli mít legální příležitost k tomu, aby dělali lidským způsobem. Již máme tzv. „modrou kartu EU“, která by mohla být prodloužena!

EU by měla úzce spolupracovat s organizacemi, jako je ASEAN, Mercosur a Africká unie, s cílem propagovat model EU v zahraničí. Spoluprací s těmito organizacemi regionální spolupráce může EU podporovat lidská práva, podnikání, evropský způsob života atd. To by EU a jejím spojencům poskytlo nový hlas, který může být nezávislý na USA nebo Číně, nikoli však proti nim. Tento nově zjištěný vliv by byl založen na spolupráci mezi zeměmi zastoupenými jeho organizacemi.

Dobrovolnictví je neuvěřitelný program vytvořený EU, který mladým lidem z různých zemí v zahraničí umožňuje dozvědět se více o tom, co chtějí stát, nebo o jiných tématech, která zajímají. Hlavním problémem tohoto programu je, že se jedná o jednorázovou příležitost. Domnívám se, že EU by dobrovolnictví měla více podporovat. Lidé, kteří dokončili dlouhodobou dobrovolnickou činnost, se účastní nového dobrovolnictví a rozdělí skutečné návrhy dobrovolnické činnosti pro dobrovolníka poprvé a zkušeného dobrovolníka. Lidé tak budou o tomto programu hovořit více a prezentovat jej mladým lidem, aby se o něm dozvěděli.

Je ve vlastním zájmu vnitrostátních politiků, aby byli odděleni, a maximalizovali tak své přínosy. Na druhé straně je v zájmu občanů EU být státními příslušníky federálního státu působícím koordinovaně. Je nezbytné, aby EU jako federální stát nemohla mít vlastní zahraniční politiku, armádu nebo státní příslušnost. Je zapotřebí jednotné občanství, vojenské a zahraniční politiky a co největší koordinace v oblasti vztahů mezi státem a obyvatelstvem. Zavedení pivotního jazyka (např. angličtiny), které by mělo být povinné pro všechny úřední postupy vedle jazyků členských států, by mohlo být v co největší míře prostředkem koordinace: úřady, policie, veřejné služby, soudy atd. S přítomností pivotního jazyka by se armáda EU stala realistickou volbou. Prvním krokem v této oblasti je reforma vzdělávání, kde je nezbytné zajistit studentům co nejlepší účinnost při výuce informačního jazyka. Pokud by k tomu došlo, bylo by možné, aby se občan pocházející z koutů EU mohl téměř bez problémů přestěhovat, a to jak z hlediska zaměstnání, tak ze sociálního hlediska, v členském státě, do kterého se přestěhoval.

Evropa je již kontinentem, kde lidé bez ohledu na své kulturní zázemí mohou žít, studovat atd. Proč nerozšiřujeme naše kulturní zázemí, abychom vyučovali zbytek světa, naše hodnoty a jaká je Evropa skutečně? Z Laponska na Sibiř a od hory Olympus k horě Everest. Erasmus+ by měl být pro všechny!

Evropská unie by měla provádět program grantů a dalších forem podpory pro univerzity a další výzkumné organizace působící v členských státech, které se zaměřují na rozvoj umělé inteligence v zájmu udržitelného rozvoje a celosvětové prosperity.

Platforma iniciativ vedených mladými lidmi: potřebujeme platformu pro podporu a propagaci iniciativ vedených mladými lidmi, které prosazují evropské hodnoty a cíle, jako je udržitelnost, demokracie a sociální spravedlnost, které mohou mladým lidem pomoci cítit se silnějším postavením a zapojit se do utváření budoucnosti EU v rámci EU i mimo ni.

V současné době probíhá diskuse na veřejných sociálních médiích převážně na platformách pod kontrolou soukromých korporací zaměřených na zisk, jako je mateřská společnost Facebook Meta, Twitter nebo ByteDance. Když veřejné instituce komunikují prostřednictvím těchto kanálů, přivádějí tyto nedemokratické subjekty k právům na digitální komunikaci. Zároveň nutí občany k tomu, aby spotřebovávali reklamu za účelem získání veřejných informací. Zatřetí jsou evropské komunikační kanály závislé na amerických a čínských společnostech. Veřejné subjekty by proto měly pomoci vytvořit udržitelné evropské komunikační kanály pomocí otevřených protokolů (Matrix, Activiy Pub) a vlastní digitální infrastruktury (ve smyslu rozmanitosti).

Po začátku války na Ukrajině a v dodávkách materiálu se ukázalo, že země, jako je Německo, postrádají vybavení a připravenost na řešení otevřeného konfliktu se třetí zemí. Společné ozbrojené síly EU by mohly pomoci důrazněji reagovat na skutečné hrozby pro naši bezpečnost, jako je terorismus nebo ruská hrozba. Kromě toho se domnívám, že vhodné předpisy a vytvoření stabilních institucí by mohly tyto subjekty podpořit tím, že by je vybavily vhodným materiálem pro jejich běžnou činnost. To bude velký krok v dějinách Evropské unie, ale věřím, že evropské klenoty, které tuto myšlenku sdílejí, musí učinit vše, co je v jejich silách, aby se tato myšlenka stala skutečností.

Je důležité, aby si EU zachovala svou diplomatickou a strategickou indepci. Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině pokročila, jsem toho názoru, že EU ji neudržela. EU ostudně sledovala politický program Spojených států a omezila své vlastní zájmy. Během sabotáže plynovodu Nord Stream, strategické infrastruktury pro celou EU, Unie dostatečně nereagovala, přestože byla pro EU jedním z nejdůležitějších zdrojů energie. Namísto toho, aby EU zaujala v ukrajinském konfliktu neutrální postoj, v současné době zaujímá postoj založený na společné obezřetnosti, který je pro zájmy EU velmi nebezpečný. Bylo učiněno vše pro to, abychom nás co nejvíce oddělili od Ruska, které sloužilo pouze zájmům Spojených států a Číny. EU by měla být schopna jednat nezávisleji na zájmech jiných zemí, zejména v době krize, jako je tomu nyní.

Zdá se, že Evropa spoléhá pouze na dovoz surovin a výrobků ze zemí, jako je Čína a Spojené státy. Pandemie COVID-19 tuto závislost zdůraznila a přivedla Evropu k následující výzvě: jak by EU mohla omezit závislost na jiných zemích, pokud jde o tyto materiály? 

S ohledem na výše uvedené by EU měla financovat subjekty, které by zřizovaly evropské společnosti sociálních sítí, jejichž produkty a software by se používaly v elektronických zařízeních, včetně chytrých telefonů a počítačů. Dobrým příkladem zemí, kde by evropská výroba mobilních telefonů mohla začít, by byly například Finsko a Maďarsko.

Program Erasmus+ by měl být dále posílen ucelenějším a inkluzivnějším způsobem, například větším zohledněním finančního zázemí.

Studenti z EU by měli mít více příležitostí ke studiu a práci v zahraničí, jakož i krátká dokumentace po skončení programu Erasmus+ pro každého účastníka, aby byla pro všechny k dispozici výměna kultury a zkušeností. Výměny v rámci programu Erasmus jsou jádrem měkké síly EU, která stanovuje normy, a měly by být jako takové modernizovány.

Kromě toho by měla být k dispozici lépe financovaná stipendia, zejména pro stipendia ze zemí Východního partnerství. Mělo by také existovat více příležitostí pro výměny mezi zeměmi EU a zeměmi, které jsou součástí Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina).

Mohlo by se jednat například o „regionální výměnné cesty“, během nichž se mladí lidé mohou vzájemně navštěvovat, aby se posílilo propojení mezi regiony a podpořily se kulturní výměny.

V zájmu šíření zkušeností a osvědčených postupů EU v oblasti vzdělávání, kultury, mládeže a sportu by bylo vhodné zřídit centra EU pro mládež v zemích Východního partnerství. Pro mladé lidi z těchto zemí by bylo přínosné mít místa, kde se mohou setkávat se zástupci EU, dozvědět se o osvědčených postupech v oblasti vzdělávání, kultury a sportu a provádět iniciativy pod záštitou takové platformy.

V současné době závisí EU na sousedních režimech v Libyi, Turecku, Maroku a dalších zemích, aby pomohla snížit příliv migrantů do Evropy.

To je riskantní: Otevírá EU vydírání autoritářským režimům a může vést ke zneužívání migrantů. Aby se tomu zabránilo, měla by EU výrazně posílit svou schopnost vytvářet společnou zahraniční politiku. Měla by získat schopnost dále prosazovat své zájmy, v případě potřeby s využitím měkké síly ke snížení migračních toků u zdroje.

Nové vnější krize vyžadují prohloubení společné tvorby politik a důraz na předcházení příčinám migrace, a nikoli přílišnou reakci na migraci zaměřenou na bezpečnost, jakmile k ní dojde. 

EU by měla vytvořit povinný nadnárodní program, do něhož by se mohli zapojit všichni mladí lidé, kteří se po osmnácti letech mohou účastnit programů sociálních služeb a projektů rozvoje místních komunit. Jednalo by se pouze o skutečně nadnárodní program, i když občanům umožní přestěhovat se do jiných zemí, např. za účelem účasti v pracovních táborech nebo dobrovolných službách. Mladí lidé by se tak mohli setkávat, budovat celoživotní přátelství, ale také zvyšovat povědomí o občanské povinnosti, evropské identitě a solidaritě. Program by tak mohl vycházet ze stávajících programů, jako je Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

Členské státy někdy zasílají své plasty připravené k recyklaci do neevropských zemí. Evropská unie musí zajistit, aby k tomu nedošlo. Evropští občané by měli převzít odpovědnost za volbu svého životního stylu a zavřít svůj kruh.

Vzhledem k široké škále důsledků globálního oteplování je nanejvýš důležité, aby Evropská unie zvýšila počet společných akcí se zeměmi Východního partnerství. To může oběma institucím pomoci uvést do praxe více vypočítaných programů, které v konečném důsledku urychlí ekologickou transformaci. To navíc usnadní informační kampaně, které osloví větší počet lidí na celém světě.

Jedním z hlavních nebezpečí šíření falešných zpráv je, že manipulují s veřejným míněním a vedou ke zkreslení reality. Hashtagy nebo etikety sociálních médií založené například na nespolehlivých nebo nepravdivých informacích často uvádějí lidi v omyl, neboť ovlivňují jejich způsob myšlení. Falešné zprávy a etikety byly nadměrně využívány jako nástroj v politických konfliktech, mimo jiné při okupaci území. Konkrétně hashtag #CrimeaIsRussia, který byl použit jako nástroj ruské dezinformační kampaně, lze považovat za prostředek hybridní války. Problém spočívá v tom, že pokud výše uvedený štítek zůstane na internetu po mnoho let, mohou příští generace, které na něj kliknou, vytvořit falešný pocit reality o politické situaci v krymské oblasti.

Jako další krok musí EU pracovat na omezení falešných a zavádějících štítků a hashtagů na sociálních sítích. Je nezbytné, aby Evropa v tomto směru nalezla vhodné nástroje na ochranu svých hodnot, právního státu a lidských práv. 

 

Při sledování celosvětových událostí, které se uskutečnily v roce 2021, je zřejmé, že Evropská unie musí vystupovat společně: je důležité připravit se na budoucí hrozby a zachovat nezávislost na zemích mimo EU. Toho by mohlo být dosaženo vytvořením společné zahraniční politiky, která by pomohla zachovat mír na kontinentu. Mohl by být považován za klíčový krok k dosažení statusu plné politické unie.

Společná zahraniční politika by EU umožnila projevit sílu a odhodlání při setkání s národy na diplomatických misích. Rovněž by to pomohlo zlepšit vnější a vnitřní účinnost; administrativní náklady konzulátů nebo velvyslanectví by mohly být sníženy a rozhodnutí by mohla být přijímána včas a účinně.

Kromě toho by to pomohlo chránit zájmy EU a jejích občanů po celém světě a zároveň trvale podporovat mír a svobodu.

Nelegální přistěhovalectví ve Středomoří představuje významnou výzvu pro agentury hraniční kontroly, mimo jiné pro agenturu Frontex – agenturu EU pro pohraniční a pobřežní stráž. Vzhledem k tomu může být přínosné rozšířit počet zaměstnanců agentury Frontex. Satelitní snímkování Středozemního moře může rovněž pomoci: družice spojené se sofistikovanou analýzou snímků pomocí umělé inteligence by mohly umožnit zasílání varování v reálném čase do lodí agentury Frontex, což by jim pomohlo nalézt plavidla migrantů a bezpečně je vrátit do míst jejich původu.

To by omezilo nelegální přistěhovalectví, odrazovalo migranty od nebezpečné cesty přes Středozemní moře a snížilo důvěryhodnost převaděčů.

Masová migrace vytváří chaos: Evropa nemůže přijmout všechny. EU a její členské státy mají své vlastní problémy a měly by je napravit dříve, než se pokusí zmírnit dopady zahraničních katastrof.

Nevládní organizace provozující humanitární operace ve Středomoří podkopávají úsilí o omezení přistěhovalectví. Tím, že zachraňují pašované migranty opuštěné na moři, jejich činnost narušuje politiku EU v oblasti hranic a pomáhá převaděčským mafiím pokračovat ve své nezákonné činnosti. Samy tak jednají jako převaděči.

EU by to měla uznat a přistupovat k nim tvrději. Jejich čluny by měly být zabaveny nebo zničeny, aby vyslaly jasný signál.

Bezpečnost na hranicích EU má samozřejmě zásadní význam. Zejména v jižním Středomoří je situace na hranicích nepřijatelně nestabilní.

Migranti a žadatelé o azyl však nejsou nepřítelem EU. Jsou jednoduše zoufalými lidmi, kteří se snaží získat lepší život. Místo toho je třeba učinit více pro boj proti úspěchu převaděčství mafií v jižních sousedních zemích EU.

Toho lze dosáhnout posílením diplomatické a vojenské přítomnosti v těchto oblastech, to však bude jen tak daleko. Mnohem lepší by bylo motivovat migranty ke vstupu do EU prostřednictvím pravidelných kanálů. EU by měla migrantům usnadnit přístup do členských států jinými prostředky než převaděčstvím.

Azylové řízení je v současné době dlouhé a neprůhledné. Měla by být urychlena a zprůhledněna. Přístup k legální migraci by mohl být zlepšen vytvořením většího počtu migračních středisek v zemích původu, což by umožnilo začínat migrační cesty bez nutnosti nebezpečných nelegálních cest.

Migranti by měli mít možnost požádat o víza pro právo pracovat a získat bydlení a pracovní smlouvy ze své země původu a poté bezpečně přemístit do EU. Nabídka legální migrace je odpovědí na srdečné obrazy ze Středomoří.

Pro osoby, které se již nacházejí v hostitelských zemích, by měly být optimalizovány podmínky, které čekají na potvrzení statusu azylu. Azylový proces by měl být rovněž přístupnější, méně byrokratický a méně zastrašující. Jakákoli diskriminace v těchto procesech by měla být odstraněna.

EU by měla mít integrovanou, ale decentralizovanou a vysoce účinnou energetickou síť. Decentralizovaná struktura snižuje zranitelnost dodávek energie vůči potenciálním rizikům a snižuje potřebu centralizovaných elektráren (jaderné elektrárny, bioplyn atd.).

Například přebytečná fotovoltaická energie vyrobená ve Španělsku by pak mohla být skladována v přečerpávacích elektrárnách v Norsku, aby mohla být spotřebována v noci v Polsku.

Abychom mohli s potravinami zacházet v souladu s normami udržitelnosti, musíme vytvářet méně potravinového odpadu: Potraviny, které lze stále konzumovat, by nikdy neměly být vyhazovány.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo jeho přerozdělení: Společnosti by nikdy neměly být nuceny vyhazovat potraviny, pokud nebudou schopny je prodávat v důsledku poklesu cen. Místo toho je třeba přijmout opatření k jeho přerozdělení a přepravě do míst, kde může být stále spotřebováván.

Spolupráce s partnery v Asii a Africe má pro EU zásadní význam. Investováním do těchto partnerství získá EU nejen silnější partnery, ale také menší závislost na jiných zemích, jako je Severní Amerika, na nichž jsme v současné době příliš silně závislí.

Existuje mnoho forem transatlantické spolupráce, ale je třeba posílit příležitosti pro mladé lidi, jakož i pro středoškolské a vysokoškolské studenty. EU by proto měla vypracovat program mobility, který americkým studentům umožní dozvědět se o kultuře různých členských států EU, kulturní rozmanitosti národů a institucionálním systému.

V zájmu zlepšení a posílení vazeb mezi EU a USA by měl být vytvořen rámec pro možnosti vzdělávacích výměn. Mladí lidé z USA i EU by tak měli možnost zažít jiný způsob života, a to prostřednictvím stáží nebo stáží, studijních programů v zahraničí nebo jiných kulturních výměnných akcí.

Poznání odhodlaných mladých lidí v Evropě a spolupráce v zájmu lepší budoucnosti zajistí, aby transatlantická spolupráce zůstala i v budoucnu udržitelná. Program by proto měl být otevřen studentům středních škol a vysokých škol ze Severní Ameriky. Mohl by například zahrnovat program, v němž účastníci žijí s hostitelskou rodinou v členském státě.

Studium v USA je nákladné a ne všichni si mohou dovolit zkušenosti. V zájmu zvýšení dostupnosti by některé stávající finanční prostředky z programu Erasmus mohly být přesměrovány na podporu evropských studentů účastnících se výměnných pobytů v USA.

Jedním z řešení, jak snížit spotřebu červeného masa v Evropě, může být kampaň nahrazování tradičního skotu pštrosem, červeným masem, které se téměř neodlišuje od hovězího masa, ale je šetrnější k životnímu prostředí. V souladu s tím musíme více investovat do laboratorních alternativ masa.

Bez ohledu na to, kolik spotřebních zvyklostí se může změnit, je však rovněž nanejvýš důležité ukončit externalizaci produkce masa do neevropských zemí, jako je Brazílie, s cílem chránit základní ekosystémy, jako je Amazonie.

Migrace do EU je často důsledkem nedostatečného rozvoje jinde. EU by měla více usilovat o vytvoření stabilního a bezpečného hospodářského a politického prostředí v regionech, z nichž migranti pocházejí. Přispění k vytváření bezpečných a prosperujících zemí jinde je v nejlepším zájmu EU i třetích zemí.

V některých případech toho lze dosáhnout odstraněním hospodářských vazeb mezi evropskými zeměmi a bývalými koloniemi, které jim brání v rozvoji, zejména pokud jde o přírodní zdroje. V jiných případech to vyžaduje specifické rozvojové projekty. Je-li tomu tak, měly by být projekty pečlivě sledovány, aby se zajistilo, že zlepšují životy a snižují motivaci k odchodu, namísto financování zkorumpovaných lídrů.

Podle Bidenovy vlády je možná větší spolupráce mezi USA a Evropskou unií. To by mělo být vnímáno jako příležitost k posílení partnerství mezi oběma stranami a k vybudování prohloubené spolupráce. Vzhledem k tomu, že Biden je zastáncem volného obchodu, měly by oblasti spolupráce zahrnovat finanční spolupráci. Další oblastí by měla být opatření v oblasti klimatu, kde by USA a EU měly jít příkladem ostatním.

V dobách krize a nouze jsou aliance a spojenci důležitější než kdy jindy. Proto je zásadně důležité zajít za hranice Unie, posílit vazby s USA a podpořit solidaritu.