Pandemie COVID-19 nikdy změnila paradigma práce. Zatímco mnoho lidí ztrácí několik hodin při dojíždění mezi domovem a kanceláří a musí vždy žít v blízkosti tohoto místa, telekomunikační komunikace lidem umožnila poznat svět při práci na notebooku s přístupem k internetu. Jelikož digitální nomády jsou atraktivní jako život bez závazků a s větší flexibilitou při hledání místa pro život, přinášejí místním hostitelským komunitám obrovské problémy, jako je zvýšený tlak na přírodní zdroje a služby, zvýšení cen bydlení v důsledku vyšších mezd a v důsledku toho prohlubující se sociální rozdíly. Tento návrh byl vytvořen s cílem zajistit spravedlivější život ve společnosti a zabránit zneužívání daňového systému: Článek 1 Definice daňového rezidence 1 – Stanovit jasná kritéria pro určení daňové rezidence digitálních nomádů s přihlédnutím k faktorům, jako je délka pobytu v zemi, rodinné vazby a trvalé bydliště. 2 – Za způsobilé pro daňové účely považují všechny osoby, které pobývají po dobu nejméně 32 po sobě jdoucích dnů. Článek 2 Pravidla zdanění digitálních notářů 1 – Všichni občané, kteří jsou považováni za digitální nomády a kteří splňují kritéria článku 1, si mohou zvolit jeden ze dvou režimů: a) placení daní v zemi bydliště jako státní příslušníci b) režim platebních uživatelů. V tomto režimu je občanovi účtována veřejná služba, kterou využívá. Článek 3 Spolupráce mezi zeměmi 1 – Podporovat mezinárodní spolupráci za účelem sdílení informací o zdanění digitálních kočovníků. Článek 4 Informovanost a vzdělávání 1 – Provádění osvětových kampaní, jejichž cílem je informovat digitální kočovníky o jejich daňových povinnostech v zemi, v níž mají bydliště, a pomoci jim porozumět daňovým předpisům a postupům. Článek 5 Vymáhání a sankce 1 – Posílit prosazování daňových povinností digitálních nomádů prostřednictvím auditů, států a spolupráce s podniky. 2 – Stanovit sankce na evropské úrovni pro ty, kteří neplní své daňové povinnosti.

V některých zemích EU panuje hluboce hluboká sociální krize, pokud jde o způsob, jakým je naše důstojnost neustále ohrožena lidská bytosti: většina lidí může přežít (bydlení a výživa) místo toho, aby mohla žít. Nejvíce šokující je tento vegetativní stav, který je kladen na tolik tvrdých mladých pracovníků, že se jedná především o politickou vůli změnit způsob fungování ekonomiky. V EU by nikdo neměl očekávat méně než hospodářství, které funguje ve prospěch lidí. Žít jako člověk by nemělo být výsadou, ale základní realizací našeho lidstva. Je nepřijatelné, že se stále zaměřujeme především na HDP a další podobná kritéria, abychom potvrdili výkonnost ekonomik, jako kdyby to samo o sobě přineslo kvalitu života. Záměrem je podpořit a vnímavost vůči tomuto naléhavému problému vytvořit datovou platformu EU zaměřenou pouze na zdůraznění toho, jak je starý model kapitalismu potenciálně méně ziskový než nově vznikající udržitelný kapitalismus. Zisky mohou a měly by se zvyšovat prostřednictvím cílů udržitelného rozvoje i kvality života lidí. Kapitál je s velkou pravděpodobností řešením, ale vyžaduje pouze přizpůsobení. V této rovnici existují tři hlavní proměnné pro každý členský stát, které by se v platformě („EUmanising Economy“) objevily odvážně, aby bylo možné pochopit míru úsilí, kterou pociťují mnozí: 1) mzdy, 2) bydlení a 3) náklady na výživu. Pouhým zpřístupněním těchto informací jednotlivým členským státům na této platformě by bylo možné mnohem snadněji pochopit a sdílet závažnost, která je kolem této platformy, a nevykazuje žádné známky toho, že by byly méně závažné.

Několik studií a ekonomů varovalo, že naše současné ekonomické myšlení není schopno nalézt řešení naší strašné situace. Neustálá vůle k hospodářskému růstu ničí životní prostředí (Postupimský institut pro výzkum klimatu, 2022) a udržitelný hospodářský růst rovněž není možný, jak vyplývá z několika studií (Evropský úřad pro životní prostředí 2019), což potvrzuje i zpětný účinek. Dobré životní podmínky obyvatelstva jsou již dlouho odděleny od hospodářského růstu (Australská národní univerzita, Kubiszewski a kol., 2013) na rozdíl od životního prostředí. Bylo by proto úkolem EU stát se průkopníkem nového typu hospodářské politiky se skutečným vlivem. K dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí komplexní reformy, je to však jediný způsob, jak bojovat proti změně klimatu.

Umělé přerušení těhotenství je jedním z největších případů porušování lidských práv v Evropě a v historii. Umělé přerušení těhotenství je v rozporu s článkem 2 Listiny základních práv EU. Každý nenarozený a narozený si zaslouží ochranu práva na život. Musíme ukončit umělé přerušení těhotenství, abychom dodržovali lidská práva a článek 2. Když byla Roe V Wadeová zrušena, měly Spojené státy obrovské vítězství. Evropa bude postupovat stejným směrem a dát hlasu bez hlasu. My, mládež, nikdy nepřestaneme bojovat, dokud každý nenarozený člověk nepožívá právo na život. Jsme proživotní generací!

Dnes na semináři na EYE řečníci zmínili různé otázky týkající se voleb – nízký počet účastníků voleb, zejména mladých lidí, dezinformace, nedostatečné porozumění složitému legislativnímu procesu v EU, riziko pro autokratické systémy. David van Reybrouck napsal knihu nazvanou „Výběrové volby“, v níž navrhl poradní demokracii. Jedním z jeho nápadů je vytvořit dočasné komise složené z občanů EU namísto politiků. Tato komise může zastupovat lidi s odlišným původem a různými perspektivami. Neměly by orgány EU tuto poradní demokracii přizpůsobovat a být otevřenější v legislativních procesech, aby daly pravomoc samotným občanům?

Projekt ReRoot je malá organizace, která se teprve zřizuje na podporu nepředvídaných komunit studovaných v táborech s permakulturním vzděláváním, zdroji pro regenerativní zemědělství a terapií založenou na přírodě. Podporuje jejich krátkodobé fyzické potřeby, jakož i dlouhodobou integraci, duševní a tělesnou pohodu. Právě jsem tento projekt zahájil a potřebujem podporu!

Je nesmírně důležité mít (nepovinnou) závěrečnou zkoušku na konci střední školy, jako jsou SAT, aby mladí lidé v Evropě měli stejné šance na to, že se v EU dostanou na vysoké školy. Například srovnání platových tříd německého občana s platovými třídami rakouského není možné vzhledem k obrovským rozdílům ve vzdělávacích a klasifikačních systémech. U některých studijních programů však může být nutné vycestovat do zahraničí. Pro mladé dospělé je rovněž zásadní prozkoumat nové země a kultury, což by mělo být v souladu s cíli EU. Skutečnost, že studium v rámci EU je již bezplatné, funguje výjimečně dobře.

Potřebujeme evropskou ústavu pro práva dětí. V sociálních systémech evropských zemí musí být zaručen minimální důchod pro děti, takže žádné děti netrpí chudobou. Ve vzdělávacích institucích je třeba vyučovat a žít demokratické hodnoty.

Máme k dispozici velké množství údajů, které jsou přínosné z toho, že osoba má diagnostiku jako pracovníka. Práce je obrovskou věcí pro každého člověka, ale zejména pro osobu, která čelí určité diagnóze. Rok 2024 je klíčovým rokem, pokud jde o zlepšení úrovně vzdělání, pro zlepšení situace v souvislosti s povědomím o nemocech, v tomto případě o roztroušené skleróze. Existují již projekty na toto téma? Ano, ale chci vidět projekt na úrovni EU, v jehož rámci by každá země mohla mít z projektu prospěch, aby měla stejnou úroveň informovanosti a znalostí jako v Belgii a Chorvatsku. K určitým zlepšením již došlo, ale je zapotřebí více, kde se lidé s chronickými onemocněními mohou zasazovat o naše onemocnění a naše potřeby.

Velká část mladých lidí se ve svých prvních profesních zkušenostech domnívá, že jsou nuceni pracovat zdarma. Někdy jsou neplacené stáže první příležitostí k tomu, abychom začali získávat zkušenosti. Zatímco stáže jsou užitečné pro získání zkušeností v našich prvních krocích, mělo by být v celé EU zakázáno stát se neplaceným stážistem. K těmto pracovním příležitostem budou mít přístup pouze ti, kteří si mohou dovolit pracovat zdarma (z důvodu podpory rodiny nebo větší ekonomické kapacity), čímž se podpoří nerovnost a sociální nespravedlnost. V zájmu zaručení rovnosti příležitostí a ochrany práv mladých lidí by proto měly být všechny neplacené stáže zakázány.

Aby bylo možné účinně řešit rasové incidenty ve školách a bojovat proti nim, je nezbytné vytvořit monitorovací systém pro sledování výsledků škol v souvislosti s řešením těchto incidentů. Navrhuje se toto doporučení: Zavedení systému sledování rasismu ve školách: Vzdělávací orgány by měly vytvořit a zavést standardizovaný systém monitorování rasových incidentů ve školách v celé Evropě. Tento systém by měl zahrnovat komplexní mechanismy shromažďování a analýzy údajů pro sledování a dokumentaci případů rasové diskriminace, obtěžování, šikany a násilí ve vzdělávacím prostředí. Monitorovací systém by měl zachycovat četnost i povahu rasových incidentů a zajistit, aby byly k dispozici přesné a aktuální informace. Zavedením spolehlivého systému monitorování rasových incidentů mohou vzdělávací orgány získat cenné poznatky o výskytu rasových incidentů a pracovat na předcházení těmto incidentům ve školách a zavést opatření na další pomoc studentům a učitelům. Tento proaktivní přístup zajistí, aby oběti rasismu/diskriminace byly „vyslyšeny“ a aby byla přijata příslušná opatření, neboť výzkum naznačuje, že většina studentů nehlásí rasistické incidenty způsobené nedostatkem opatření ze strany škol. Kromě toho tato iniciativa pomůže určit oblasti zlepšení, poskytnout informace pro politiky založené na důkazech a podpořit kulturu respektu, inkluzivnosti a rovnosti ve vzdělávacích institucích.

Začlenění Dne zrušení do školních osnov v Evropě přispěje k budování inkluzivních společností, které uznávají historické nespravedlnosti, zpochybňují systémovou diskriminaci a usilují o spravedlivější budoucnost. V rámci Týdne otroctví by byl přijat multidisciplinární přístup, který by zahrnoval různá témata, jako jsou historie, literatura, umění a společenské vědy. Zkoumáním tématu z různých hledisek mohou studenti získat komplexnější porozumění složitým historickým, sociálním, hospodářským a kulturním aspektům spojeným s otroctvím a jeho zrušením.

Strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 Potřeba reformy Návrh strategie, podle něhož je pro boj proti nerovnosti žen a mužů nezbytné kvóty 50:50, neboť vedoucí pozice musí reprezentovat demografii obyvatelstva, je podle mého názoru hrubě oslabující naši úlohu jednotlivců ve společnosti. Zpochybňuje to, jak Evropský parlament sám vnímá záměry mužů. Jak se mohu s jistotou orientovat ve světě jako žena, když se strategie používané v boji proti nerovnosti žen a mužů zabývají pouze povrchovými výstupy misogynie a dále propagují nerovnost? Jsem pevně přesvědčen, že je třeba změnit přístup k boji proti nerovnosti žen a mužů. Namísto umělého vytváření rozmanitosti v řídících a vedoucích pozicích je nutné zaměřit pozornost na vypracování strategie, v níž se rovnost žen a mužů prosazuje spíše na individuálním základě než na legislativní. Rovnost příležitostí by měla být oceňována více než rovnost výsledků a v konečném důsledku by přenesení vedoucích a řídících funkcí mělo být založeno na zásluhách a nikdy na základě pohlaví.

„Cíle udržitelného rozvoje“ umožňují zahájit projekty ve vztahu k různým tématům, která zastupují. Umožňují institucím a občanům lépe pochopit, komu je adresován a za jakým účelem je například přijat zákon.

Transparentnost je důležitou součástí demokracie a my si zasloužíme, abychom pochopili, co se děje, a rozvíjet naše vlastní alternativy. Například ve Švédsku existuje software s názvem BankID, který se používá jako elektronický průkaz totožnosti, je však proprietární a dostupný pouze v operačních systémech společností Apple, Microsoft a Google. To posiluje jejich již tak silný oligopol a poškozuje občany, kteří se neshodují. Dobrovolníci by mohli přenášet na jakoukoli platformu identifikační systém s otevřeným zdrojovým kódem.

Mnoho mladých lidí má prostor pro rozvoj své rodiny a škol, ale ne vždy tomu tak není. Mladí lidé rovněž chtějí místo, kde mohou zažít určitou nezávislost. 

Mladí lidé potřebují příležitost ke vzájemné interakci a k tomu, aby byli schopni provádět přímé změny ve svém prostředí, a to v souladu se svou vizí lepší budoucnosti a, co je důležitější, mírové budoucnosti.

V tomto ohledu jsou důležité různé prvky. Zaprvé, prostory se týkají míst, kde se lidé mohou setkávat a komunikovat s ostatními vrstevníky. Za druhé, pro některé mladé lidi tato výzva k vytvoření většího počtu prostor pro mládež souvisí také s otázkami bezpečnosti a péče, aby bylo ve východní Evropě více prostor pro mládež a aby některé z nich byly v případě potřeby otevřeny 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Pro ostatní jsou však prostory pro mladé lidi více propojeny s otázkami tvořivosti, politické angažovanosti a posílení postavení.

Jakýkoli podnik, který pracuje se zeleninou, musí být nucen kompostovat ji nebo jejich šrot. To lze umožnit pomocí různých systémů:

• Kompostování na úrovni Společenství.
• Selektivní sběr organického odpadu.
• Kompostování v domácnosti.

Je důležité upozornit na individuální odpovědnost lidí za životní prostředí, ale v ideálním případě by to bylo povinné na celém kontinentu.

Každému občanovi by měla být zaručena minimální úroveň zdravotní péče bez ohledu na příjem nebo cestovní pas EU. Musíme zaručit:

• spravedlivé a standardizované stanovování cen drog v celé Evropě
• rovný přístup k inovativní léčbě a lékům zachraňujícím život
• podobné čekací doby pro operace a postupy
• stejná a spravedlivá následná péče v souvislosti s onemocněním COVID-19 pro všechny, kdo nemoc nakazili

V souvislosti s pandemií COVID-19 byl pro naše systémy zdravotní péče rokem nepokojů. Nebylo by velkým zdrojem odolnosti přimět členské státy EU k určité úrovni zdravotní péče a pomoci ji financovat v celém regionu v případě budoucích propuknutí viru? EU potřebuje všeobecný systém zdravotní péče se sdíleným rozpočtem, do něhož přispívají všechny členské státy. Tento rozpočet by měl zajišťovat stejnou mzdu pro zdravotnické pracovníky a stejnou úroveň péče pro všechny evropské občany.

Je příliš mnoho dětí s autismem a navíc je léčba a životně důležité terapie obecně drahé. Rodiny mají potíže s poskytováním této podpory.

Přínos podpory autistických dětí pro společnost je obrovský – jedná se o talentované, inteligentní a inteligentní členy společnosti, kteří mohou přispět k mnoha oblastem života. Dotování nebo financování této léčby by zmírnilo tento stres rodin.

Umělá inteligence by měla být dále rozvíjena s cílem předcházet trestným činům a posilovat vzájemnou důvěru společnosti.

Obchodování s lidmi pro účely, včetně prostituce, ničí životy lidí. Tresty za obchodování s lidmi by měly být přísné, aby odrážely újmu způsobenou tímto jednáním. Donucovací orgány by rovněž měly zvýšit své úsilí o identifikaci oblastí obchodování s lidmi.

V rámci Východního partnerství by EU měla vytvořit fórum, kde se mladí lidé ze zemí zapojených do zamrzlých konfliktů spojí, aby se mohli setkávat způsoby, jak navázat dialog mezi společnostmi. Iniciativa by například mohla sdružovat mladé lidi ze zemí, jako je Moldavsko, Ukrajina, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán, a mladé lidi z nezávislých zemí, které samy vyhlásily, jako je Podněstří a Jižní Osetie.

Falešné zprávy a dezinformace představují skutečnou hrozbu pro demokracii, zejména pokud jsou vytvářeny tak, aby sloužily politickým zájmům ostatních. V boji proti tomu by pomohlo, kdyby sdělovací prostředky byly transparentnější, pokud jde o jejich vztah k politice. Mohli by například jasně uvést, zda jejich vlastník nebo autor mají jakékoli politické vazby nebo zájmy.

Chceme-li zachovat naši demokracii, musíme chránit svobodu projevu. Dobrým zdrojem inspirace pro EU by například mohla být první změna ústavy USA.

Jedním z opatření na boj proti smýšlení EU a na podporu jednoty by bylo vytvoření evropského pasu. To by občanům Unie umožnilo vidět výhody plynoucí z toho, že jsou v rukou svých občanů, a omezit protiunijní rétoriku. Pokud budou občané EU sjednoceni prostřednictvím společného cestovního pasu, znamenalo by to další významný krok směrem k jednotné Evropě.

Komunikace je klíčová: Pokud nevíte o příležitostech, je obtížné je využít. Pokud o úspěších nevíte, je obtížné je oslavit. Kromě toho může ovlivnit utváření veřejného mínění občanů. Evropská unie proto musí provádět opatření ke zvýšení viditelnosti svých programů a činností.

Jedním z příkladů je kampaň proti koronaviru, kterou EU provádí v balkánských zemích a zemích Východního partnerství: Ačkoli EU vynaložila na podporu velké množství finančních prostředků, zdá se, že se jí nepodařilo zvýšit povědomí o této problematice jak mezi občany, tak na mezinárodní scéně.

Dále je zásadní zlepšit komunikační strategii týkající se dalších programů a činností EU a zvýšit jejich viditelnost pro cílovou skupinu potenciálních žadatelů a účastníků. Více zainteresovaných osob se tak může dozvědět o příležitostech, účasti a výhodách, což je v zájmu EU.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být zlepšení internetových stránek Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), pokud jde o uživatelskou vstřícnost a přístupnost. V tomto okamžiku jsou k dispozici pouze dva jazyky, které umožňují výlučné užívání. Dalším způsobem, jak zlepšit viditelnost, je koordinace mezi členskými státy při vytváření cílených informačních kampaní pro konkrétní regiony, programy a činnosti.

Hodnoty, jako je soucit, rovnost, spravedlnost, skutková povaha a velkorysost, mají zásadní význam pro mírové soužití jako společenství. Tyto hodnoty se obvykle vyučují v rámci rodin, ale podpora těchto hodnot by se neměla omezovat na domácí prostředí. Například informační kampaně pro veřejnost by mohly být využity k propagaci dobrých hodnot mezi veřejností.

Vzhledem k tomu, že žijeme v digitálním věku a téměř všechny aspekty našeho života byly digitalizovány, potřebujeme snadné a rychlé internetové připojení všude v EU. 

Studium v zahraničí je mezi mladými lidmi oblíbené. Často se však stává, že pro ty, kteří studují v zahraničí, je zapojení do politik, vlád a EU obtížné například kvůli jazykové bariérě. Účast mládeže v jiné než domovské zemi EU by měla být přístupnější, počínaje společným jazykem, který by umožnil lepší účast.

Vzhledem k tomu, že mnoho občanů EU stále trpí nadměrnou byrokracií, měla by Evropa vytvořit on-line databázi EU, v níž budou moci lidé aktualizovat a měnit své osobní dokumenty na celém evropském území.