Chtěl bych, aby moje země opustila EU.

V době, kdy začínáme vidět hlavní dopady změny klimatu na svět, musí EU vždy dbát na to, aby si zachovala svou vlastní strukturu a bezpečnost. Vstupujeme do fáze, kdy nárůst všeho, od sucha po hladomor, povede k neměřitelnému utrpení, a my musíme nyní pochopit, že je nemožné ze strukturálního hlediska přijmout miliony uprchlíků, kteří budou a již nyní prchají před desolačními oblastmi.

Zároveň máme povinnost pomoci co největšímu počtu našich zdrojů a spolupracovat s méně rozvinutými zeměmi, abychom jim pomohli dohnat infrastrukturu a společensky.

Role EU ve světě by měla být vyvážená. Nemůžete pomoci svému sousedovi, pokud vám nemůžete pomoci.

Pokusit se integrovat některé země, i když mají jen málo území v Evropě nebo nemají žádná území, ale mají společnou historii a kulturu (Kazachstán, Maroko atd.). To může být pozitivní pouze pro kulturní rozmanitost a Unii mezi zeměmi. Evropská unie je původem, ale neměla by být jejím účelem.

Evropská
unie nabízí mladým Evropanům aktivity, jako je Evropský sbor solidarity, Evropská mládež, kultura, sport a další akce, ale když žijí mimo EU, není možné je získat, i když jste plnoprávným evropským občanem a nemáte k nim přístup pouze z důvodu bydliště. To se mi nezdá být spravedlivé a EU by měla přijmout nové desetiny a bezpečná místa pro všechny mladé lidi, jichž se chceme účastnit, a měla by také dát k dispozici místa v přímém kontaktu v Evropě, protože všichni mají v EU stejná práva.
Výborným způsobem, jak zaručit práva mladých Evropanů, je rovnost mezi všemi občany. Podle mého názoru by bylo spravedlivé, aby orgány Evropské unie nabízely příležitosti mladým občanům, kteří se mohou, stejně jako já v EU, účastnit různých aktivit, na nichž můžeme vyjádřit svůj názor na budoucnost Evropské unie.
Děkuji Vám za pozornost.

EU se stále více setkává s čínskou vládou každý den, aniž by brala v úvahu její porušování lidských práv. Co se stalo s prosazováním evropských hodnot? Mír, rovnost, lidská práva? Nic? Je samozřejmé, že byrokratické kapesy mají větší váhu než jejich důstojnost? EU se stala globalistickým, represivním a zkorumpovaným strojem. Je to ztraceno o svůj účel před dlouhou dobou, kdy se studená válka odehrála a východní fronta již nebyla zapotřebí.

Podíváme-li se na dnešní globální zprávy, stále více vidíme, že je zapotřebí sjednocená Evropa. EU by měla mít společnou zahraniční politiku a prospěla by tomu, aby se Evropa postavila proti hrozbám, jako je Čína nebo Rusko. Čínské zásahy do politik EU ukazují, že jsme se stali závislí na měkké síle Číny. Evropská integrace je rovněž klíčem k udržení míru na našem kontinentu. Měli bychom otevřít své brány pro více zemí, jako je Moldavsko a Ukrajina na východě a v zemích západního Balkánu, a to poskytováním pomoci v boji proti vlivu Číny a Ruska a prosazováním společné evropské kultury. Pomůže nám i zemím, úctu.

Mám dva malé návrhy, které mohou mít, budou-li řádně provedeny, velký dopad na budoucí rozvoj škol a rovné příležitosti:

I. Fórum evropských škol (hlavní a vyučující) v oblastech, jako je začleňování, digitalizace, věková skladba ve třídách... předsudky nebo nedostatek znalostí někdy zpomaluje inovace. Během Evropského fóra škol se ředitelé a studenti setkávají s dalšími vedoucími pracovníky škol a studenty, aby se dozvěděli o nových způsobech organizace školy. Workshop navrhují odborníci s cílem zajistit, aby se tématem diskuse staly progresivní nápady škol.

Cílem této myšlenky je rovněž bojovat proti oddělování učitelů, studentů a ředitelů během diskusí.
II. Evropská solidarita ve třídě je pro některé země (např. Rumunsko) nižší rozpočet na vzdělávání (upravený o kupní sílu), než je průměr EU, stejně jako Francie, ačkoli na vzdělávání vynakládá vyšší podíl HDP, než je průměr EU. Tyto země se při financování školního vzdělávání potýkají se specifickými problémy, a to buď v důsledku nižší hospodářské výkonnosti nebo vyššího počtu studentů. Tito studenti budou budoucností EU. Země s menším počtem studentů a větší hospodářskou silou by měly spolufinancovat projektové programy pro „ohrožené“ státy. Příklad:

Zvýšit diplomatickou úlohu Evropy ve světě - „Svaz regionálních organizací“

MERCOSUR, Africká unie, ASEAN, Sectsco... V posledních letech vzniklo několik nových a zajímavých regionálních organizací. Ve stále globalizovanějším světě jsme silnější společně než samostatně. Tato seskupení získají v průběhu let stále více pravomocí, a stanou se tak stále důležitějším partnerem. Jednání o obchodních dohodách a bezpečnostní spolupráci již nebudou probíhat na dvoustranné úrovni mezi státy a EU, ale mezi regionálními organizacemi.

Tento jev je v tomto měřítku nový a stávající diplomatické struktury jej nedokáží řešit. Například OSN, která nemůže regionálním organizacím poskytnout rámec pro jednání, protože je navržena pro spolupráci mezi jednotlivými státy a prokazuje neschopnost reformovat.

Evropská unie má příležitost využít svých dovedností v oblasti diplomacie k zahájení vytvoření „Unie regionálních organizací“ na mezinárodní úrovni. To by se nejen vrátilo na světové scéně, ale zároveň by se ukázalo, že zahájení činnosti tak velké organizace je samozřejmostí.

Co si myslíte o této myšlence? Je to jen sn, nebo má smysl? Jaké výhody a nevýhody vidíte v Unii regionálních organizací? Těším se na Vaše připomínky.

Na rozdíl od jiných diplomatických misí, které mají jasně vymezenou politiku a stojí za svými ideály, diplomatická mise EU dosud tuto standardní praxi diplomatických misí neuskutečnila. EU se musí přestěhovat proti 1 nebo 2 ze svých členských států a mít solidní zahraniční politiku, kterou mají silnou a odhodlanou při setkání s jinými diplomatickými misemi.

EU potřebuje jednotnou armádu EU. Tím by se ušetřily zdroje a peníze, které by mohly být znovu investovány do jiných částí hospodářství, ale také by se upevnilo to, jak svět vnímá EU a její jednotu. Snížení pravděpodobnosti provokací ze strany třetích zemí.

Přijetí většího počtu evropských zemí do EU může zatěžovat některé členy ano. Zátěž spojená s jejich nepřijetím do EU je však mnohem větší. Je jednoduché vědět, že větší trh vede k větší hospodářské produkci, ale kromě ekonomického odůvodnění je stejně jednoduchý, čím více přátelé. Přijetí těchto zemí, které jsou z velké části pro EU, by mělo být prioritou předtím, než se dostanou do rukou Ruska nebo Číny.

EU by měla učinit více pro Bosnu a Hercegovinu a Balkán obecně a snažit se více informovat o významu rozšíření. Proto by měla zapojit dotčené mladé lidi a přeměnit je na velvyslance balkánských zemí, aby každý stát EU pochopil, jak důležité je zahrnout Balkán.

EU by se měla postavit proti lidem a zemím, které nerespektují mezinárodní právo a smlouvy
V Rusii bychom měli mít silnější usnesení kvůli invazi na Ukrajinu, přinejmenším do doby, než opustí své imperialistické účely.
Měli bychom bránit obyvatele Sahary, která je její vlastní zemí, a to bez ohledu na to, co Maroko říká.
Měli bychom zajistit, aby všechny země neměly jadernou sílu ve vojenských, a nikoli pouze „komunistických“ nebo „kapitalistických“ zemích. Svět nemůže být ve válce, protože válka znamená utrpení a prvním krokem by bylo vymýtit jaderné bomby
EU MUSÍ stát a mír MEAN, a to jak pro sebe, tak pro svět

Evropská unie by měla mít vůči ostatním státům jednotný hlas, být hlasem jednomyslným, nikoli 26 hlasem, s různými cíli v závislosti na jejich individuálních strategiích a cílech. Členské státy Unie se nemusí podívat na své vlastní nejasnosti a dívat se na blaho celé Unie.
Podle mého skromného chápání by bylo nutné pracovat na řadě front, fiskální unii, jako máme měnovou unii a volný pohyb osob a zboží.
Poté učiníme krok na důležité frontě a budeme pracovat ve federální unii států, ponecháme část této národní „suverenity“ a zaměříme se na sílu Evropské unie.

Od srpna 2019 do 1. ledna 2021 jsem byl úředníkem pro ochranu přírody. Během této doby jsem vysázel stromy v jedné z maďarských organizací. Vysázeli jsme 1300-1600 stromů ve 21 osadách v jedné župě. Myslím si, že budoucnost spočívá v výsadbě stromů!

Začít hovořit o EU jako federálním státě. Soudržná zahraniční politika, armáda a ekonomika by EU pouze posílila na mezinárodní scéně a vrátila by ji zpět do přední fáze ze stínu USA/Čína.

Je důležité, aby EU udržovala vztahy s jinými zeměmi, které nejsou členskými státy. Dobrá věc je finanční a praktická pomoc chudším zemím, jako je Sýrie.

Evropská unie musí hrát aktivnější úlohu ve vzdělávání v rozvojových zemích, aby tito lidé mohli mít lepší kvalitu života.

Tímto způsobem jsem navrhl financování škol a institucí, které podporují vzdělávání mladých lidí v rozvojových zemích a které posilují hodnoty Unie, jakož i možnost pracovat a pokračovat ve studiu v Unii, pokud souhlasí a dodržují hodnoty Evropské unie (demokracie, rovnost žen a mužů, dodržování lidských práv...).

Demokracie je na defenzivě všude. EU musí být hlavním obhájcem, ale nemůže to dělat bez ozbrojenosti. Společná armáda EU, geopolitická strategie a vize jsou nezbytné k tomu, aby se postavily proti autoritářství. Zdá se, že ve 21. století je opět zapotřebí syrová síla, a pokud EU nebude ochotna být to, co nazýváme „Wehrhafte Demokratie“ v němčině, nebude moci bránit proti Číně, Rusku a podobně.

Posilovat vazby s rozvojovými národy prostřednictvím investic a spolupráce mezi univerzitami jako blok. Tím se zvýší globální postavení EU.

Některé balkánské země, jakož i Ukrajina a Gruzie by měly mít podobné dohody jako Norsko, ale požadavky na plné členství by měly být ještě přísnější. Musíme zabránit vstupu do jiného Maďarska.

Domnívám se, že Evropská unie hraje v diplomacii významnou úlohu díky schopnosti uzavírat dohody s jinými subjekty po celém světě. Domnívám se proto, že hlavními hodnotami, které musí Unie prosazovat, jsou solidarita, spolupráce a zapojení do záležitostí, v nichž může Evropská unie přispět k zajištění míru a prosperity ve světě.
Pokud jde o to, na co by se zahraniční politika EU měla zaměřit, jak jsem již uvedl výše, je nezbytné, aby Unie zasáhla do všech dohod různého druhu, neboť mezinárodní účast Evropské unie ovlivňuje celý svět, takže je nezbytné, aby dopad každé dohody byl pozitivní jak pro Evropu, tak pro zbytek světa.

1. Evropa se musí znovu zabývat svou minulostí, ale nesmí se ocitnout v této civilizaci nebo nebezpečí války. Cílem je zjistit jeho kořeny a pokračovat v čele s hodnotami a kolektivním duševním zbožím, které přesahují hranice a další překážky. To zahrnuje trvalou propagaci a označování evropské kultury, krajiny, hodnot, životního stylu atd.
2. EU získá svou sílu v nových oblastech a rozměrech v globalizované společnosti. Být orientovaná na budoucnost, vést v ekologické transformaci, digitalizaci, veřejném zdraví a mnoha dalších. Mít zásadní slovo při tvorbě norem a hrát příkladnou úlohu při vedení těchto renovací.
3. EU musí přezkoumat a přemýšlet o záchranné síti, z níž dosud vycházela. To zahrnuje klíčové a vyvíjející se bezpečnostní rozměry, projekty, partnerství a strategické priority.
4. EU se vždy nacházela tam, kde se východ nachází na západě. Měla by se ujistit o své úloze prostředníka, moderátora a smírce na celosvětové scéně. Neměla by usilovat o ukotvení svého tvrdého vlivu, ale spíše takticky koncipovat diplomatické strategie a budovat komunitu, která je nárazníkovou zónou pro budoucí řešení sporů, předcházení konfliktům a jednání.

Evropská unie by se měla postupně rozšiřovat směrem k Balkánu a Ukrajině

EN:
EU musí postupně komunikovat s Balkánem a Ukrajinou

Evropská unie musí konečně převzít odpovědnost a přijmout opatření vůči členským státům Evropské unie. Moje domovská země je nezákonně obývána tureckou republikou a nic se jí nedělo. Pouze pozorujeme všechna provokativní opatření, která Turecko zavádí vůči Kypru, Řecku, Arménii, Sýrii atd., a nic se neuskutečňuje. Evropská unie se stává myšlenkou, která neplní svou politiku a cíle

EU by měla vést zahraniční politiku šetrnou k životnímu prostředí
politika s využitím nástrojů rozvojové spolupráce na pomoc třetím zemím
země v boji proti změně klimatu (školení jejich pracovníků,
zřizování recyklačních zařízení v zemích, které dovážejí
plasty – s cílem zabránit tomu, aby skončily na skládkách nebo v mořích,
atd.). Středozemní moře je navíc nejvíce znečištěným mořem v
svět a EU by měly učinit více pro řešení tohoto problému. #StandForSomething

EU by měla podporovat španělský jazyk, který by se měl rovněž stát pracovním jazykem Evropské unie. EU by měla posílit vztahy se španělsky mluvícími a portugalsky mluvícími zeměmi, neboť dohromady tvoří více než 1000 milionů lidí. Stabilita a demokracie v Latinské Americe by měly být prioritou EU, která by měla dát obchodní prioritu těm zemím, které se přibližují evropským normám. EU by měla financovat základní infrastruktury, které zvyšují konvergenci iberoamerického regionu. Nesmíme zapomínat na jižní Atlantik; EU by měla podporovat regionální integrační procesy, jako je SICA, a podporovat větší regionální součinnost v Latinské Americe. #StandForSomething

EU by měla poskytnout finanční prostředky a technickou podporu zemím ve Středomoří, které přijímají demokratické modely, jako je Tunisko. #StandForSomething

Bylo by velkým nápadem, aby EU hrála větší globální úlohu v hospodářských, diplomatických a kulturních aspektech. Jako Evropané musíme učinit svou přítomnost na celém světě přítomnou a rozhodující. Proto je nezbytné rozvíjet vztahy jak s našimi spojenci uvnitř EU a NATO i mimo ni, tak s národy, v nichž musíme posílit naše vztahy.
Velkou myšlenkou může být
například podpora výměn mladých lidí po celém světě. Za tímto účelem by EU měla odměňovat lidi, kteří vynikají v některých oblastech, jako jsou: Akademická sdělení, občanská sdělení nebo zájem o to, aby se dozvěděli o národu, s nímž má tuto výměnu provádět.
Na druhé
straně má Evropská unie programy Erasmus a Erasmus Plus, které jsou podobné mé myšlence, ale EU by mohla tyto nové výměny s lidmi ze všech 27 členských států uskutečnit, poskytnout stejnou hospodářskou situaci a zohlednit ji, aby tento projekt mohli realizovat všichni lidé.

EU musí rovněž rozšířit svou přítomnost v zemích, které potřebují humanitární a sociální pomoc, jakož i v místech, kde dochází k porušování lidských práv.

Kromě toho musí EU podporovat své mezinárodní vztahy tím, že bude podporovat práci v zahraničí, především práci s mládeží. Musíme být rovněž stručná s našimi hodnotami a bránit je proti jiným národům. Za tímto účelem nemůžeme dovolit, aby se tragédie nebo vydírání staly tváří v tvář naší unii, a proto musíme rozvíjet vztahy s našimi vojenskými spojenci, abychom se vyhnuli tragickým situacím, a to jak v EU, tak ve světě. To, co se stane mimo EU, nás nakonec ovlivní, a proto musíme bojovat proti našim právům a hodnotám, které jsme již více než 50 let reprezentovali, a oslabovat je.

Další skvělou myšlenkou, jak se evropští občané poučit o jiných kulturách a národůch a poznávat se z naší minulosti, současnosti i budoucnosti, může být podpora informací ve třídě o jiných národůch, předmětech mezinárodní diskuse nebo odklonu od jiných národů v dějinách.

V neposlední řadě by EU měla zvážit posílení vztahů s rozvíjejícími se zeměmi a pomoc při jejich rozvoji, pokud bude respektovat práva všech občanů. Kromě toho by měl být v těchto nových rozvíjejících se regionech podporován ekologický rozvoj, aby se zabránilo ekologickým katastrofám.

Děkujeme Vám za dobré dny.

V globalizovaném světě, kde Čína a USA diktují světové záležitosti, by EU měla usilovat o stále užší unii, která bude v blízké budoucnosti konfederací. Společně jsme silnější. Jen Německo nebo Francie jsou na světové scéně nevýznamné, natož moje země Chorvatska. Společně bychom však mohli utvářet lepší svět a mohli bychom jednat s Čínou nebo USA za rovných podmínek. Představte si všechny problémy, které bychom mohli společně vyřešit.
Máme vlajku, máme hymnu. Nyní nastal čas pro Evropskou konfederaci.

Evropská unie se může stát nejmocnější a nejsilnější zemí světa!
Musíme začít naše kroky!

Má být schopna vytvořit evropský superstát, který nám umožní získat lepší konkurenční postavení tváří v tvář ostatním silám.

Vojenská aliance vedle Evropské hospodářské aliance a silnější instituce, které by šly nad rámec volnočasových aktivit národů, což by umožnilo sjednocovat Evropu.

Ve Francii je a vždy byla velmi důležitá otázka bezpečnosti a mezinárodního zastoupení. Francie proto investuje velká aktiva do své armády a diplomatické sítě. Francouzští občané nejsou v dobách krize Evropany (připojují se k výsledkům Maastrichtské smlouvy). Je zapotřebí, aby evropská armáda byla financována, vybavena a složena z 27 členských států s jasným a rychlým politickým velením: O využití této armády a zahraniční politice EU rozhodují 4 největší země. Země střední a východní Evropy potřebují bezpečnost, ale Samův strýc chybí, tyto země by neměly mít právo veta vůči vojenským a politickým rozhodnutím EU. Chceme přesvědčit každého (proč by Slovinsko mělo tolik moc jako Francie?) a odmítáme-li francouzštinu aktivní diplomacii, EU postupně umírá. Pokud Francie z bezpečnostních důvodů opustí Unii, EU umírá a východní země budou vystaveny velkému nebezpečí.
Upustíme se od lisabonského rozhodovacího systému a přijmeme systém, v němž rozhodují historicky mocné země. Dnešní evropští diplomaté jsou koberci, Erdogan to pochopil...

Sloučit intervenční síly a společný rozpočet s cílem obnovit trvalé hranice kolem Evropy.
Vytvořit zvláštní protiimigrační policii a vysledovat každého nelegálního ilegálu, aby jej navrátil z našich hranic pískovce nebo násilně.
Považovat ilegální zločin v Evropě za trestný čin.
Vytvořit námořní síly kolem Evropy, aby se odvrátila mořská migrační invaze.
Odstranit lidská práva jako všeobecnou ústřední zásadu pro země Unie.
Zrušit soud pro lidská práva, každá země musí mít i nadále kontrolu nad svým soudnictvím a zákony.

Co nejdříve se z něj vyjdou.

EU již má silný základ jako spolehlivý partner prostřednictvím svých politik východního a jižního sousedství. V průběhu let bylo v řadě odvětví vynaloženo mnoho práce a mnoho finančních a humanitárních zdrojů. Vzhledem k tomu se domnívám, že EU se může v těchto regionech ještě více angažovat. Přál bych si, aby společná zahraniční a bezpečnostní politika byla konkrétnější a účinnější s cílem „udržovat“ se státy, pokud jde o přijímání včasných a účinných rozhodnutí. Myslím si, že EU může být při prosazování svého postoje k těmto otázkám konkrétnější a dokonce náročná.

Měli bychom požadovat větší transparentnost společností v každém kroku výrobní linky. Lidem by to pomohlo pochopit, co konzumují, a činit informovaná rozhodnutí při nákupu. Posloužilo by této významné hodnotě EU, kterou je svoboda a přístup k informacím. Kromě toho by každý stát mohl účinně a na základě plné znalosti regulovat svou dovozní politiku.
Některé společnosti se (vědomé či nevědomé) podílejí na nucené práci, moderním otroctví a obchodování s lidmi. Tím by se zvýšila lidská důstojnost na celém světě. V neposlední řadě by to Evropské unii umožnilo větší flexibilitu, pokud jde o její opatření směřující k vybudování udržitelnějšího světa.

Vážený pane předsedo,
myslím si, že se jedná o skvělou představu o Evropské unii, ale skutečná struktura není dostatečně silná, aby měla velkou účinnost, pokud jde o dopad na svět, a dokonce na její členy. Zdá se, že mezi úrovní vývoje mezi některými členy existují velké rozdíly. Podívejte se na Rumunsko a poté se podívejte například na Německo. Evropská unie zavádí určité refferality, ale zřídka jsou povinné. Státy jsou pro tuto koalici příliš nezávislé. Zkrátka si tedy myslím, že by bylo vhodné pokročit v této ideologii a učinit z Evropy skutečné Spojené státy, jak je tomu v USA. To znamená, že musí být především federálním zákonem, musí být evropským jazykem, jedinečným hospodářstvím, spravedlností, ústavou základních práv atd. Stejně jako Spojené státy americké. Musí být tvrdým výběrem, kvůli němuž si přejeme bezpečné místo pro život, významné zlepšení kvality života a skutečný způsob vývoje. Nemůžete dělat něco o polovinu. Děláte to správně, nebo tak neučiníte vůbec. Zdokonalme Evropu co nejrozsáhlejším způsobem. Jsme jednotní pro skutečné.
Napište si den!

Evropská unie by se měla stát federací.

1. Jednotný hlas na úrovni vnější politiky.
2. Jediný předseda vlády.
3. Jediný předseda

Vzdělejte prosím budoucí předsedy Komise, Parlamentu nebo Rady o diplomatickém pořadí, které mají během oficiální návštěvy jiného státu, aby se zabránilo směšným situacím, jako je situace, k níž došlo v Turecku, kde byl prezident zpochybněn na základě osobní křehosti, a nikoli na základě skutečného pořadí. Bylo to skutečně lákavé

Zastavte embarga na financování odolnosti, které ukládáte členským státům, jako je Polsko nebo Maďarsko. Lidé v celé Evropě trpí pandemiemi a rozhodli jste se, že některým z nich nebudete z politických důvodů pomáhat. To se zastavilo. Přestat šikanu a ohrožování vlád, které „nevíte“. Lidé je změní, jakmile to nastanou. Buďte zdvořile čekat na demokratickou změnu, přestat násilně prosazovat politické programy, přestat diskriminovat národy uvnitř EU na základě politických otázek alespoň v případech, kdy je na nás přírodní katastrofa!

Hi,

Aby bylo možné bojovat proti EU, navrhuji, aby Evropská komise zavedla evropský pas, který o něj může zažádat každý občan EU. Tímto způsobem můžeme vidět, že se jedná o občana EU. Domnívám se, že za 20 až 30 let jsou lidé v celé Evropě navzájem těsnější.
Díky

Musíme dát EU k dispozici všem zemím po celém světě. Možná by se k ní chtěla připojit Austrálie. Nebo Japonsko. Proč ne?!! Jako každý podnik musíme náš model rozšířit. Je třeba, abychom svou stopu projevili všude, kde je to možné, jinak ji Čína nebo Rusko učiní. Mnoho evropských zemí (EU či nikoli) již tyto dvě síly téměř (ne-li úplně) vyhrálo.

Jedinečnost EU spočívá v tom, že zastupuje řadu zemí s obrovským kulturním bohatstvím. Tyto země jsou tak odlišné, ale přesto mají stejný cíl - žít v míru. Vzhledem k tomu, že EU je jedinou unií s takovou rozmanitostí, měla by být vzorem pro zbytek světa tím, že bude naučena, aby jedna přijala a respektovala své klasifikace a náboženství.

Evropská unie by měla hrát aktivnější úlohu v boji za demokracii a lidská práva na celém světě. To zahrnuje silnější postoj vůči autoritářským režimům, jako je Čína a Rusko.

EU v EU neinvestuje dostatečně.
Příliš mnoho podniků z „staré Unie“ má například zjevné zisky z investic v Asii.
Zvýšení tzv. „okolností“ v Americe a Africe.

EU má velmi dobré normy a předpisy. Realita našeho života je bohužel navzdory dobrému cíli zcela odlišná. Konzumujeme ryby nezákonně ulovené pomocí otrockých pracovníků. Hovězí/vlnné maso dovážíme z oblastí, kde neplatí normy EU. Dovážíme banány ošetřené látkami, které jsou v EU zakázány. Pečlivě a selektivně odebíráme odpadky do chudých afrických nebo asijských zemí. EU by měla procházet diskusí a převzít odpovědnost za škody, které náš životní styl způsobí světu.

Školní vzdělávání je jednou z nejdůležitějších fází našeho života, která ovlivňuje jeho profesní a sociální část. Proto je důležité, abychom tuto oblast nezlepšovali a nezaostávali za globálními trendy, chceme-li posílit generace budoucnosti, nikoli minulost.
Jako student, který se přímo podílí na vzdělávání, mám tři nápady, jak jej zlepšit:

1. Zřízení programu „Leader in Me“ ve školách.
„Leader in Me“ je celoškolní transformační model a proces vyvinutý ve spolupráci s pedagogy, který studentům umožňuje získat vůdčí a životní dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli ve 21. století prosperovat. Je založena na zásadách a postupech osobní, mezilidské a organizační účinnosti a na silném předpokladu, že každé dítě má jedinečné silné stránky a má schopnost stát se lídrem. Úspěšným příkladem vzdělávací instituce založené na „Leader in Me“ na Ukrajině je škola Novopecherska. Více informací o ní naleznete zde:
https://novoshkola.com.ua/en/philosophy
https://www.leaderinme.com/
2. Zavedení povinného třídění druhotných surovin ve školách.
Mluvit o významu ochrany životního prostředí v rámci biologických ponaučení nestačí. Je nezbytné u dětí od útlého věku vštěpovat kulturu vědomého a řádného nakládání s odpady.
3. Více výzkumu – méně teorie.
Přírodní vědy by neměly být studovány z knih! Provádění pokusů, výzkum je příležitostí k lepšímu pochopení podstaty vědy a motivuje je studovat v pozdějším životě.

V

posledních letech jsme si byli vědomi pokračující blokády EU v jejích mezinárodních vztazích, zejména z důvodu nutnosti dosáhnout jednomyslnosti v této oblasti. Kromě toho, že tento mechanismus výrazně zpomaluje rozhodování EU v oblasti zahraniční politiky, jednomyslnost zdůrazňuje přetrvávající rozpory mezi členskými státy, což při mnoha příležitostech vytváří obraz proti silné a jednotné EU. Domníváme se proto, že by mělo být dosaženo pokroku na cestě k hlasování kvalifikovanou většinou. Tento

mechanismus se již používá v jiných velmi důležitých otázkách a funguje hladce, a proto se domníváme, že v zahraniční politice by tomu nemělo být jinak. Kromě toho Smlouva o EU stanoví možnost využít hlasování kvalifikovanou většinou, aniž by bylo nutné provést reformu prostřednictvím překlenovacího ustanovení (článek 31 SEU), s výjimkou vojenské a obranné oblasti. Na druhé straně stát, který se domnívá, že přijaté rozhodnutí mu vážně poškozuje, bude vždy moci využít tzv. „záchranné brzdy“ stanovené v témže článku. Aby se zabránilo tomu, že se tento mechanismus stane určitým právem veta, navrhujeme, aby jeho použití bylo omezeno konkrétními okolnostmi. Zastánci jednomyslnosti namítají

, že je to jediný způsob, jak mohou malé země hájit své národní zájmy a dosáhnout jednomyslného postoje všech. Pokud však jde o první, SEU nám nabízí možné řešení, „konstruktivní zdržení se hlasování“, a v druhém případě musíme začít uvažovat o tom, že dosažení dobré reakce s 25 hlasy je lepší než dosažení 27 stanovisek, avšak tento

návrh byl vytvořen v rámci fóra x budoucnosti Evropské unie, což je iniciativa Team Europe.

Jak uvedl předseda Evropské rady Charles Michel v nedávném rozhovoru „Jednota z největších světových hospodářských velmocí, jako je Evropská unie, demokratická moc, která má velmi silné hodnoty, vojenská moc tvořená dvaceti sedmi národy, není schopna nezávisle zaručit bez podpory Spojených států nezbytnou pomoc pro evakuaci občanů a Afghánců, kteří je podpořili“.
Vzhledem k vystěhování Francie - ale především Evropské unie jako celku - z dohody AUKUS je navíc varovným signálem. Evropská unie je
skutečně příkladem na celém světě, pokud jde o lidská práva, sociální otázky, změnu klimatu, demokratické, politické otázky a další. Naše postavení a síla vlivu ve světě jsou však sporné.
Vzhledem ke dvěma hlavním světovým velmocím, kterými jsou Spojené státy a Čína, by se Evropa měla objevit, ale většinou by se měla osvědčit jako samostatná globální mocnost.
Jak uvedl Josep Borrell, vytvoření armády EU, která by doplňovala NATO, posílilo naši strategickou sílu a postavení ve světě mezi USA a Čínou.
Před deseti nebo dvaceti lety by bylo nepředstavitelné přemýšlet o společné armádě EU, ale nyní, když vidíme převzetí Tálibánu v Afghánistánu nebo dohodu AUKUS mezi Austrálií, Spojeným královstvím a USA, měla by mít EU svou nezávislou armádu a být odpovědná a připravena jednat a hájit se, když USA nebo NATO zde nebudou.

Evropská unie musí zajistit harmonický rozvoj všech členských států tak, aby byly na stejné úrovni civilizace. Musí být aktivnější při provádění právních předpisů s cílem předcházet korupci, zvyšování cen, znečištění, chudobě a nedostatečnému vzdělávání mladé generace. Vytváření dobře placených pracovních míst, důstojný důchodový systém zaručený státem a kvalita produktů a služeb.

Konstruktivní zdržení se hlasování ze strany herramienty pro

SBOP. Obrana EU je jedním z nejvýraznějších témat projektu evropské integrace. Členské státy jsou v současné době rozděleny mezi „proevropské“ a „atlantické“, neboť víme, že ochrana Evropy je úkolem výhradně NATO. Stále více zemí se však zasazuje o posílení obranné strategické autonomie EU.

Rozvoj „evropské obrany“ v tom smyslu, že Evropa by měla podporovat své vlastní strategie, aniž by se musela spoléhat přímo na svého amerického partnera, je to, co navrhujeme. To vše je navíc klíčovým spojencem NATO. Společně s NATO

prosazujeme velmi obhajovaný multilateralismus a chápeme, že tato organizace má i nadále zásadní význam pro naši ochranu a že spolupráce s našimi partnery musí být hladká a zlepšena. Domníváme se však, že v současné situaci by Evropa měla pokročit ve svých zájmech a hodnotách, a snížit tak svou závislost na třetích mocnostech. Proto

se domníváme, že v současné situaci musí Evropa pokročit v rozvoji své obranné strategické autonomie a že sama o sobě hájí své zájmy, aniž by se spoléhala na ostatní. Navrhujeme proto, aby se více využívalo „konstruktivní zdržení se hlasování“ (čl. 31 odst. 1 SEU), které na rozdíl od hlasování kvalifikovanou většinou umožňuje jeho využití ve vojenských nebo obranných záležitostech.

Důvodem našeho přesvědčení, že se jedná o nejlepší mechanismus, je skutečnost, že víme, že jednomyslnost musí zůstat převládajícím pravidlem. Nepožadujeme přenesení suverenity na instituce. Jednoduše uvádíme, že státy, které chtějí být v tomto smyslu více integrovány, tak mohou učinit, aniž by poškozovaly ty, kteří nechtějí, které členské státy mohou zůstat opomenuty, aniž by to bránilo pokroku ostatních států.

Kromě toho jsme konfrontováni se skutečností, že jednou z hlavních kritik této metody je, že by to nevedlo k jednomyslné odpovědi 27 členských států, jedná se však o mechanismus, který by nám umožnil jednat rychle a účinně, a navíc pokud by přijatá rozhodnutí měla dobré výsledky, státy, které se původně zdráhaly zapojit se do iniciativy, by se nakonec připojily.

V neposlední řadě podporujeme slova Vysokého představitele Josepa Borrella, kde v rozhovoru položil poměrně správnou rétoriku, která zní: „Jsou někdy lepší akceptovat vydání rychlého prohlášení o 25 s obsahem, spíše než čekat na několik dní na vydání prohlášení o nejnižším společném jmenovateli na 27 let?“.

tyto návrhy byly vytvořeny v rámci fóra x Budoucnost Evropské unie, iniciativy Team Europe.

MEJOR Papel for HIGH representation represents.

Infrastruktura EU je velmi složitá, plná zkratka a velmi byrokratická. EU přijímá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky pomalu a tento problém ještě zhoršuje skutečnost, že i v případech, kdy má EU jediné sdělení, mluví více hlasy. Evropská

unie není státem a jako takový nemůžeme tvrdit, že její vedoucí představitelé mají stejné funkce, jako kdyby byli státními vůdci. Víme, že EU má zvláštní rysy a její postoje jako takové jim musí být přizpůsobeny, domníváme se však, že je načase učinit další krok a posílit úlohu jednoho z jejích vedoucích představitelů, v tomto případě vysokého představitele. Odpovědnost za zastupování by měl v

zásadě nést vysoký představitel Josep Borrell, jednající jménem a pod vedením Evropské rady, který je zároveň místopředsedou Komise. SEU však svěřuje předsedovi Evropské rady vnější zastupování Unie v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky, „aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele“. Předsedkyně Komise Úrsula von der Leyenová zastupuje EU rovněž na mezinárodních zasedáních a summitech, jako je skupina G20, a existuje několik komisařů s pravomocemi v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

Je pravda, že SEU svěřuje vysokému představiteli odpovědnost Komise v oblasti vnějších vztahů a koordinace ostatních aspektů vnější činnosti Unie. Tato koordinace však ne vždy probíhá nejvhodnějším způsobem. Navrhujeme proto, aby rozdělení pravomocí bylo vyjasněno a plně provedeno, neboť by se jednalo o významný krok směrem ke zlepšení účinnosti společné činnosti a v každém případě o vymezení směrů činnosti SZBP.
Dále se
zasazujeme o to, aby byla posílena dvojí povaha, kterou již vysoká představitelka přisuzuje. Tento vedoucí představitel je klíčový, neboť kromě toho, že je místopředsedou Komise, je předsedou Rady pro zahraniční věci, který zastupuje orgán, který se více zabývá obecným zájmem EU, a druhý orgán, který se více zaměřuje na zájmy členských států.

EU musí pokročit ve svém zastupování, a pokud si třetí stát přeje navázat s ní vztahy, měla by tak učinit s orgánem zastupujícím EU jako celek, a nikoli s 27 státy. Nechceme říct, že zájmy států by neměly být opomíjeny - ve skutečnosti bychom nikdy neměli prosazovat strategii, která by poškozovala kteroukoli z 27 zemí - ale za to máme vysokou představitelku, která bude pověřena koordinací strategií a zajišťováním zájmů všech. S

ohledem na výše uvedené navrhujeme, aby byla úloha zastupování předsedy Evropské rady omezena tak, aby za vnější zastupování EU byly odpovědné ty orgány, které zastupují EU jako celek, a nikoli EEMT.

Tyto návrhy byly vytvořeny v rámci fóra x Budoucnost Evropské unie, iniciativy Team Europe.

Odkud Evropa pochází? Jak velký je? Je omezena na 27 zemí, které tvoří Evropskou unii?
Aby Evropa mohla čelit novým globálním výzvám (čínské hospodářské hry, vojenské hry USA na různých místech světa), měla by hledat své kořeny a jít nad rámec toho, co znamená západní Evropa. Evropané jsou také norští, maltští a irští a ruští, francouzští a Ukrajinci a Němci, Češi, Italové, Rumuni a Litevci atd.

1.Evropská unie by měla změnit svou politickou strukturu ve Spojených státech amerických

2.Evropský parlament by měl mít ústavu, nejvyšší zákon a vládu s plnými pravomocemi.

3.Evropská unie nemá žádnou vojenskou strategii.

4.Související země, jako je Ukrajina, Bělorusko a Rusko, jen proto, že nejsou 100 % demokratické, je strategickou chybou.Na mapě je evropský kontinent velký... dokonce i Turecko má v EU určité území.

PS: Pokud Evropská unie v nadcházejících letech nemodernizuje a nerestrukturuje, hospodářská síla hlavních bohatých zemí nebude stačit k tomu, abychom nás udrželi společně.

Potřebujeme bezvízový režim mezi Irskem a Ukrajinou. Od roku 2017 mohou Ukrajinci cestovat do všech zemí EU bez víz, s výjimkou Irska. Irští občané zároveň nemají žádné problémy při vstupu na Ukrajinu. To se nezdá být spravedlivé. Měli bychom posílit spolupráci a posílit vztahy mezi dvěma zeměmi prostřednictvím snadnějšího cestování.

Ukrajina, Gruzie a Moldavsko by měly mít jasné vyhlídky na členství a jeho kritéria. V současné době není iniciativa Východního partnerství pro tyto země dostačující, protože již mají dohody o přidružení a různé rozměry spolupráce. Podle mého názoru již všechny možnosti tohoto partnerství vyčerpaly. Proto je nesmírně důležité reformovat iniciativu Východního partnerství a rozlišovat mezi zeměmi, které usilují o členství v EU, a zeměmi, které jsou spokojeny se současnou úrovní partnerství. Jsem si jist, že z ní bude mít prospěch jak Ukrajina, Gruzie a Moldavsko, tak EU na straně druhé.

Zajistit viditelnost činností EU v zahraničí.

Pozoruhodným příkladem neschopnosti EU informovat o svých úspěších, pokud jde o pomoc zahraničnímu partnerovi, je antikoronavirová pomoc na Balkáně a v zemích Východního partnerství. Zatímco EU investuje miliony eur a daruje tisíce očkovacích látek, Ruská federace a Čína i nadále vyhrávají v oblasti informací a popisují skvělé úspěchy. Situace je naprosto shodná s oficiálními programy a činnostmi EU zaměřenými na pomoc obyvatelstvu některých zemí a skupin obyvatelstva: Často nejen obyvatelé EU sami, ale i obyvatelé těchto cílových zemí nevědí o možnostech těchto programů EU. V důsledku toho vzniká obrovský problém při informování o úspěchu EU na mezinárodní scéně. Pro jeho vyřešení je například možné zlepšit internetovou stránku ESVČ, protože není jen nepohodlná, ale často také chybí překlad do mnoha jazyků EU. Dalším způsobem, jak tento problém vyřešit, je koordinace s vládami členských států EU s cílem vytvořit cílenou informační kampaň zaměřenou na obyvatele některých regionů EU o aktivitách EU v zahraničí.

Ve vztahu k obhajobě

Estratégica AUTHONOMIA zpochybňuje skutečnost, že EU je globální mocností, ale toto tvrzení se omezuje pouze na hospodářskou oblast. Dnešní velké mocnosti (např. USA, Čína nebo Rusko) stále nejsou při poskytování důrazných reakcí v oblasti zahraniční politiky závažné.

Evropa musí směřovat ke strategické autonomii obrany. Dále se domníváme, že vztahy s NATO by neměly být přerušeny a že pokrok v tomto ohledu by neměl znamenat přenesení suverenity, ale spíše větší spolupráci a koordinaci mezi 27 členskými státy. Musíme si být vědomi toho, že nejsme stát, a proto jsme vystaveni mnohem většímu počtu hrozeb, neboť je snazší nás destabilizovat.

Musíme být připraveni hájit naše hodnoty a zásady, i když naši partneři s námi nechtějí spolupracovat, což vyžaduje jedinečnou, jasnou a stručnou projekci. Musíme se snažit být mezinárodním hráčem, který nezávisí na strategiích našich partnerů, ale má vlastní strategie. V

zájmu dosažení výše uvedených cílů navrhujeme zaměřit se na rozvoj stálé strukturované spolupráce. Tímto způsobem bychom se mohli stát globální mocností v oblasti obrany a přešli bychom na místo, které by Evropa měla mít ve světě. Nerozumíme

tomu, jak sice země EU jako celek utratí každý rok více než země, jako je Čína nebo Rusko, jejich vojenská kapacita se však ukazuje být mnohem nižší než v těchto dvou zemích. To vyžaduje větší koordinaci, úplné odstranění duplicit mezi členskými státy v oblasti vojenské výroby a výzkumu a ukončení hospodářské soutěže v oblasti vývozu zbraní. Domníváme se

také, že vojenské výdaje by měly být zvýšeny na 2 % národního HDP. Tyto investice by neměly být považovány za výdaje, ale za investici do budoucnosti a pro naši bezpečnost. Kromě toho bychom splnili dvojí cíl na jedné straně učinit z Evropy vojenskou mocnost a na druhé straně dosáhnout souladu s dohodnutým minimem, pokud jde o NATO. Stručně řečeno, znamená to, že EU musí více a lépe utratit na obranu Evropy.

V neposlední řadě usilujeme o zlepšení vedoucí úlohy zemí v misích PESCO. Musíme jít nad rámec zemí, které se ujímají vedoucí úlohy, a usilovat o to, aby tak učinila jedna instituce. Tímto způsobem bychom překonali bariéru v zemích s nejvyššími vojenskými schopnostmi, které hrají důležitou úlohu na úkor menších zemí. Navíc jsme proti tomu, aby se stálá strukturovaná spolupráce otevřela spolupráci se třetími zeměmi, neboť tento mechanismus, který nám umožňuje posun směrem k naší autonomii, by měl být výhradně EU, jinak bychom opět záviseli na rozhodnutích třetích zemí, která se nemusí shodovat s našimi vlastními rozhodnutími.

Tento návrh byl vypracován v rámci fóra x o budoucnosti Evropské unie, což je iniciativa Team Europe.

S ohledem na menší úlohu Evropského parlamentu

, která symbolizuje demokracii v rámci Unie v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, se navrhuje posílit úlohu Parlamentu v této oblasti s cílem přispět k demokratizaci Evropské unie.

V průběhu dějin se Evropský parlament na rozdíl od oblasti SZBP v rostoucím počtu otázek posunul od čistě poradní funkce k postupu spolurozhodování, v jehož rámci získal stejné postavení jako Rada. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byl tento postup přejmenován na řádný legislativní postup a celkem se tímto postupem řídilo více než čtyřicet nových politik, mimo jiné v oblastech, jako je „vnější obchod a životní prostředí“.

Ačkoli je pravda, že tento postup by nebyl účinný v oblasti SZBP vzhledem k jeho převážně výkonné povaze, domníváme se, že je nezbytné, aby Evropský parlament nějakým způsobem hrál v této oblasti významnější úlohu, jak tomu bylo ve výše uvedených oblastech. Navrhujeme proto, aby v zájmu posílení úlohy Evropského parlamentu, aniž by bylo dotčeno zajištění větší účinnosti a rychlosti rozhodování v oblasti SZBP, hrál Parlament významnější úlohu při odpovědnosti za rozhodnutí přijatá v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie.

Domníváme se, že tato změna přispěje k další demokratizaci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a tedy i Evropské unie, čímž splní cíle stanovené Lisabonskou smlouvou.

Tento návrh byl vypracován v rámci fóra x o budoucnosti Evropské unie, což je iniciativa Team Europe.

EU musí podporovat užší vztahy s Africkou unií.
V současné době se Africká unie snaží uplatnit svou autoritu a sjednotit své členy, ale v posledních letech prokázala růst a potenciál. Domnívám se, že EU musí usilovat o to, aby poskytla své odborné znalosti a vliv na úspěch Africké unie a současně podporovala hospodářské investice a kulturní vazby mezi našimi dvěma kontinenty. V minulosti měla EU relativně ostrovní mentalitu, pokud jde o kulturu, a dokonce i v případech, kdy spolupracuje, například s USA, Austrálií, Japonskem atd., se zaměřila na vysoce rozvinuté národy. Afrika zažívá něco technologického renesance, neboť cenově dostupnější a přenosnější elektronika je široce dostupná. Počet obyvatel Afriky je navíc na dobré cestě k růstu neuvěřitelným tempem, přičemž se předpokládá, že do roku 2050 dosáhne 2,5 miliardy. Je proto naprosto nezbytné, abychom jako Evropané neopomíjeli potenciál a budoucnost kontinentu, zejména proto, že máme přístup k vysoce vzdělané pracovní síle, kterou Afrika dosud nevyvinula ve stejné míře. Nesmíme zapomínat na úlohu, kterou Evropa sehrála v dějinách Afriky, je to často ostudná, kterou bychom mohli spíše ignorovat, ale místo toho, abychom předstírali, že kontinent již neexistuje, doufám, že můžeme provést určité změny za naše minulé nedostatky a nabídnout našim sousedům na jihu vodicí ruku.
Myslím si, že existuje velký potenciál pro investice, i když někteří se mohou domnívat, že jsou vysoce rizikové, pokud by je mohla pojistit ECB a jiné instituce, mohlo by to nastartovat řetězovou reakci růstu a stability na region, který se často oslabil a byl nucen spoléhat spíše na vývoz, než aby rozvíjel své vlastní domácí trhy. Infrastruktura a další projekty, jako jsou univerzity, by byly přínosem nejen pro místní obyvatele, ale také pro Evropany, kteří obchodují s kontinentem a chtějí jej navštívit, a to bez ohledu na inovace a průlomy, k nimž by mohlo dojít tím, že by bylo možné nabídnout širokému okruhu lidí přístup k těmto zařízením. To vzbuzuje citaci Stephena Jay Goulda: „Jsem nějakým způsobem méně zajímavá o váhu a konvoj Einsteinova mozku než v blízké jistotě, že lidé se stejným talentem žili a umírají na bavlníkových polích a sweatshopech.“
Děkujeme za Váš čas.

V zájmu účinnějšího dodržování lidských práv navrhujeme rozšířit globální režim sankcí v oblasti lidských práv na Švýcarsko a Spojené království, které již podobný režim schválily v roce 2020. Tímto způsobem by byl zmrazen majetek a majetek v držení osob, které porušily lidská práva v Evropské unii, Švýcarsku a Spojeném království, a jejich vstup na tato území by byl zakázán, což by znovu potvrdilo závazek celého kontinentu k nulové toleranci vůči těm, kteří podkopávají svobody a porušují základní práva jednotlivců zakotvená ve Všeobecné deklaraci lidských práv.

Přestože respektujeme svrchovanost těchto zemí, domníváme se, že doplnění Spojeného království a Švýcarska do režimu sankcí EU může být velmi výhodné ve vztahu k účelu, jehož má opatření dosáhnout. Navrhujeme proto, aby po jednomyslném schválení režimu sankcí Radou byly Švýcarsko a Spojené království vyzvány, aby případ od případu posoudily uplatňování režimu sankcí i na svém území. Tímto způsobem by EU, Švýcarsko a Spojené království spolupracovaly rovněž na zajištění dodržování práv a svobod všech občanů za svými hranicemi.

Kromě toho by ESVČ mohla zahrnovat mechanismy pro usnadnění koordinace při provádění sankcí ze strany partnerů EU a pomoci přijímat podobné iniciativy v rámci jejich příslušných vnějších politik prostřednictvím politického dialogu. V neposlední řadě považujeme tento režim sankcí, používaný v koordinaci s jinými pravomocemi, za velmi užitečný nástroj pro změnu chování subjektů porušujících lidská práva.

Tyto návrhy byly vypracovány v rámci Fóra x Budoucnost Evropské unie, což je iniciativa „tým Evropa“.

Opustit NATO, vytvořit vojenské síly EU.

Šířit myšlenky míru a lásky na celém světě.
Korpore sano v pánské sananě.
Pokrok a spravedlnost pro všechny.
Obrana lidských práv.
Udržitelný rozvoj.
Láska

Zatímco mise a operace SBOP pravidelně podávají zprávy strukturám EU, podrobný operační plán (OPLAN) a související provedená hodnocení nepřekračují rámec občanské společnosti. Kromě toho jsou systémové, hloubkové a skutečně nezávislé přezkumy jejich výkonnosti nedostatečné, což vede k tomu, že operacím chybí strategie, která by jasně definovala zájmy a priority EU v těchto oblastech, potřebné zdroje a jejich využití. Neexistuje ani zavedená politika hodnocení vybavená metodickými nástroji pro hodnocení misí SZBP, která by bránila sebekritice, učení a odpovědnosti – vzhledem k tomu, že zavedená metoda hodnocení by podpořila externí hodnocení, což by následně zvýšilo legitimitu operací.

Stručně řečeno, i když dosud provedené mise sloužily jako laboratoř pro postupný rozvoj postupů EU a civilních a vojenských orgánů pro řešení krizí, neprošly kritickým hodnocením. Tímto způsobem byla opomíjena demokratická činnost nezbytná k zajištění toho, aby byly dodržovány hodnoty a zájmy Unie, a ztíženo zlepšování operací.

Pochopení procesů hodnocení jako klíčového vzdělávacího nástroje pro Evropskou unii, abychom porozuměli nejen tomu, co funguje, ale také proč a za jakých okolností, navrhujeme, aby byla v oblasti civilních a vojenských operací SBOP vyvinuta pevná a dostupná metoda hodnocení za předpokladu, že nepoškodí strategické zájmy EU, například v misích zaměřených na vojenský výcvik, což pomůže určit silné stránky a obtíže operací SBOP a umožní dosáhnout stanoveného cíle optimalizací dostupných zdrojů. Konkrétně navrhujeme, aby ESVČ vypracovala pro každý mandát politiku hodnocení, která bude zahrnovat na jedné straně rámec hodnocení, včetně zásad a norem, které mají být použity, a na straně druhé postup pro řízení hodnocení. Tato hodnocení by nám v podstatě zajistila transparentnost, která by pomohla zlepšit vztahy s našimi partnery a zúčastněnými stranami a zvýšit dopad našich operací – dosáhnout navrhovaného řešení konfliktů.

Jako příklad navrhujeme metodu hodnocení Annemarie Penn Rodové.

Pouze na základě znalosti toho, zda SBOP řádně provádí své civilní a vojenské operace, lze dospět k závěru, že EU je při řešení konfliktů účinná. Tato kapacita by zase pomohla vytvořit společnou strategickou politiku, která by EU umožnila hrát významnější úlohu v mezinárodní bezpečnosti.

Tyto návrhy byly vypracovány v rámci Fóra x Budoucnost Evropské unie, což je iniciativa „tým Evropa“.

Federalizovat většinu institucí, abychom mohli fungovat s koordinací v dobách potíží (včetně armády). Subjekt by byl silným a deciktivním bojem proti změně klimatu (projekt deprese Kataru a převádění dezertů do lesů se „zelenou armádou“)

Mladý evropský velvyslanec v Gruzii.

Gruzie, Moldavsko a Ukrajina by se v blízké budoucnosti měly stát členy EU. Nyní je nesmírně důležité reformovat iniciativu Východního partnerství. Žijeme v hyperrychlé realitě, v níž ztrácíme mnoho příležitostí pro všechny.

EU jako regionální aktér hraje významnou úlohu v prioritách zahraniční politiky Gruzie. EU by měla být více zapojena do členských států Východního partnerství. Zejména je třeba více prosazovat a angažovat přidruženou trojici prostřednictvím různých vazeb s EU.

Mladí lidé by měli být více zapojeni do budoucnosti Východního partnerství. Měli by být slyšeni o vyhlídkách a výzvách Východního partnerství. Gruzínská vláda by měla zvážit myšlenky a vizi mládeže týkající se budoucnosti Evropy a obecně EU v Gruzii.

EU musí hájit své prodemokratické hodnoty a ne vrátit se zpět k jiným zemím. NATO by mělo zůstat silným obranným mechanismem, ale pouze k zachování míru a bezpečnosti na svých hranicích. Jak jsme viděli, mohlo by dojít k rozdílům v zájmech mezi Západem a zeměmi, jako je Polsko a Maďarsko. Je nepřijatelné, aby regiony nepodporovaly evropské hodnoty. Právní předpisy EU je třeba rozšířit a uplatňovat všude v EU, aby se zabránilo diskriminaci. Silné spojence jsou dobrou výhodou a EU by se měla snažit posílit vztahy s USA a Kanadou. V dokonalém světě by všechny země se stejnými hodnotami a myšlením měly zůstat jednotné.

Evropa zaostává, je třeba ji uznat, zajít o odjezd.
V době, kdy si sjednocené stavy po léta udržely svou sílu a spíš své nadřazenosti, zejména digitální,
Staly se nevyhnutelnými (GAFAs je dokonalým příkladem! )
Během této doby si Čína vyčerpala čas a klidně zvýšila svou sílu a nakonec se stala nepostradatelnou, zejména prostřednictvím průmyslu.
Evropa „prakticky“ nic neučinila.
Během krize COVID-19 nechala země skrýt, spíše než centralizovat vývoj vakcíny a stanovit pravidla pro boj proti této nemoci.
Ještě horší je, že jsme závislí.
Evropa chtěla tento základ založit jako mocnost, která mohla v té době soutěžit s jednotnými stavy.

Musíme změnit pojem „Long“, pokud jde o vytvoření evropské sociální sítě, která je ekonomickou základnou, která by zabránila hospodářským zásahům z jiných zemí. A důkladný výzkum toho, jak učinit Evropu, subjekt, který může konkurovat světovým mocnostem, aniž by na nich byl plně závislý, aby Evropa mohla mít rovnocennou komunikaci

ZAHRNOUT RAPIDA A BALCANILOR
SCHENGENSKÝ STABILIT CU RO SI BG
SOMAJ UNITAR CA BANI IN UE.CORELAT PONDERAT
ARMATA SI SEF DE STAT UE
RYCHLÉ

Vidíme zintenzivnění celosvětové konfrontace mezi USA a Čínou. V krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu budeme mít novou studenou válku. Pokud však EU v takové situaci nebude muset bezpodmínečně jednat na straně USA, s níž se také liší, musí EU konečně jednat jednotně navenek! Za tímto účelem musí existovat skutečný evropský ministr zahraničních věcí, který může stanovit obecné pokyny na vnitrostátní úrovni a zodpovídat se Evropskému parlamentu. EU pak může být globální mocností za rovných podmínek.

Je naléhavě nutné, aby EU harmonizovala svůj právní systém a provedla nové nařízení týkající se právních předpisů v oblasti zahraničních investic. Zahraniční země jako v zemích mimo EU, zejména pokud jde o Čínu. Rámec EU pro prověřování přímých zahraničních investic nezajišťuje klíčová aktiva Evropy a dostatečně chrání kolektivní bezpečnost. EU byla vždy otevřena zahraničním investicím, zejména přímým zahraničním investicím, a je načase tento postoj přehodnotit. Jsou nezbytným prvkem hospodářského růstu a pozitivní dynamiky. Nedostatek řádné regulace a omezení se však může stát hrozbou pro národní bezpečnost. Uveďme příklad Číny. Naše obchodní vztahy s Čínou jsou nevyvážené, neboť zahraniční investoři na čínských trzích čelí značným omezením, zatímco čínští investoři mají téměř volný přístup na trh EU. Například ve jménu projektu „Pás a stezka“ čínské státní podniky v posledních několika letech zakoupily přístavy ve Španělsku, Itálii a Řecku. Čínské státní podniky nyní kontrolují jednu desetinu veškeré evropské přístavní kapacity. Lze uvést mnoho dalších příkladů, jako je čínská firma, která nakupuje obrovské území ve venkovské oblasti ve Francii, což místním zemědělským podnikům brání přežít. Prověřovací mechanismus by měl zohledňovat nejen to, zda by zahraniční investice mohly mít dopad na jednotný trh EU, ale také dopad na národní bezpečnost kteréhokoli člena. Měly by být zavedeny mechanismy pro získávání určitých aktiv (např.: Přístavy). Měl by být vytvořen CLEAR LIST evropských aktiv v zájmu členských států a EU s cílem poskytnout jasný právní rámec. Je dobré mít silnou zahraniční politiku a mít silnou pozici k tomu, aby čelil Rusku nebo Bělorusku, ale je strategickou chybou nechat zahraniční mocný stát neúnavně nakupovat cestu do EU.

Evropský ministr zahraničních věcí

Evropská armáda: Snížit náklady a zlepšit stávku

Zvýšit rozvojovou pomoc a spolupráci
Obchodní dohoda pouze se zeměmi, které respektují hodnoty EU: využívat ekonomickou sílu a nesnižovat naše standardy.
Staňte se silnějším hráčem v mezinárodní diplomacii/konfliktních situacích: počínaje 26. zasedáním konference smluvních stran (COP26).

Dobré ráno

Domnívám se, že řada lidí se domnívá, že Evropská unie v současné době ztrácí rychlost. Vzhledem k etasunské hegemonii a rostoucímu působení Číny na mezinárodní scéně se Evropa jeví jako slabá. Proto si přejem, aby Evropská unie „přešla na druhou rychlost“ a aby její rozhodnutí byla přijímána rychleji a jednomyslněji. To znamená, že větší zapojení AMEM je spravedlivé na mezinárodní scéně.

Myslím si, že Evropa potřebuje evropskou armádu.

Propagace výrobků „made in Europe“.
Tím se zlepší obchod.

potřebujeme evropskou armádu.
Rozmanitost kultur, zlepšení vojenských technik, silnější. Více zpravodajských informací, které mají v každé zemi jinou armádu, nevidím...

EU by měla trestat země EU, které nevěnují pozornost inkluzivnosti a základním lidským právům, ale měla by jim také předem oznámit změnu jejich právních předpisů a čas na jejich změnu. EU by rovněž měla usilovat o růst spolu se svými zeměmi a propagovat produkty vyrobené v EU.
Další věcí, kterou potřebujeme, je podpora mladých dospělých, kteří se chtějí přestěhovat ze země EU do jiné, a podpora mladých lidí obecně.

ESC (Erasmus+) - dobrovolnické projekty pro 30 a více občanů zemí mimo EU (zejména pro sousední země). Integrovat hodnoty a zraky EU, protože budou učiteli, vedoucími představiteli budoucí generace.
Je to především důležité pro kandidátské nebo sousední země EU.

1.Vzdělávání je výjimečným důležitým aspektem našeho života. Nezbytným předpokladem pro to, aby se postupovalo jednotně (jako Evropa), je zajistit, co nás spojuje. Jinými slovy, co je naše společná historie? Mým nápadem je, aby ve všech evropských školách existoval společný školní předmět, který by se vyučoval o historii EU a jejím přínosu k modernímu světu. Důvodem, proč to považujeme za důležité, je to, že jak v Řecku, tak v jiných zemích není přítomnost EU v našem každodenním životě tak patrná, jak se nám nabízí. Na základě získání znalostí o této historii a způsobu, jakým funguje, můžeme být jeho nástupci generující budoucnost.
2.Evropa potřebuje vlastní armádu. Každá země, která slyší jednotlivou armádu, není tak účinná jako evropská.

Zaujmout společný mezinárodní postoj. Ano, pokud jde o postoj členských států, ale nalezení konsensu, který by měl vyjádřit všichni. E.u. by měl jít příkladem při vytváření modelu pro správu majetku, který vyvažuje zdraví, vzdělání, právo a budeme pro všechny občany.

Chci, abychom v budoucnu měli hodně jistoty. Vzhledem k tomu, že na naší planetě žije stále více lidí, můžeme doufat v další problémy. Přál bych si, aby se tato obrana rozvíjela v zemích EU, ale vždy pomáhala lidem, kteří se nacházejí mimo EU. Dojde-li k přírodní katastrofě, měla by země okamžitě obdržet podporu z evropských fondů a zaslat nezbytné dodávky. Chtěl bych, aby se EU soustředila na obranu členských států EU, ale ne na pomoc zemím, které potřebují pomoc.
Andrija ŠUŠNJAR 3.c

Jak by měla vypadat budoucnost?
Chceme v budoucnu zajistit posílení mezinárodní bezpečnosti, aby se předešlo konfliktům. Chceme, aby EU byla účinná a proaktivní vůči svým silám a aktivně podporovala mír a ukončila konflikty. Chceme také, aby všechny země Evropské unie byly stejně propojeny, a nikoli jen ty velké.
Ana Lovrinčevićová a Mariata Brničevićová

Bezpečnost A DEFENSE
bezpečnost a obrana jsou povinností členských států EU. Občané napomáhají myšlence EU stát se odpovědnou za bezpečnost v členských státech. Existuje možnost vytvořit Evropskou obrannou unii. Bezpečnost a obrana jsou velmi důležitými prvky pro budoucnost EU. Podle mého názoru by EU měla mít mutalskou obranu a ochranu těla, aby mohla účinněji řešit nedorozumění a pečovat o každého jednotlivce. Bezpečnost by měla zajistit zvláštní zacházení a kontrolu osob na hranicích, aby se zabránilo dovozu nebezpečných a zakázaných látek, zejména na hranicích mezi členskými státy EU a zeměmi, které nepatří do EU.

Domnívám se, že členské státy EU by měly mít vůči třetím státům určitý stupeň autonomie. Překračování hranic přes EU by pro nás mělo být neomezené, zatímco cestujícím ze třetích zemí by samozřejmě bylo umožněno vstupovat, avšak s většími kontrolami. Práva všech lidí by měla být zakotvena ve všech členských státech EU. Měl by být dobře definován a kontrolován ve všech oblastech. Za porušování základních lidských práv a potřeb by měly být zavedeny přísné sankce.

Podle našeho názoru by se členové Evropské unie měli vzájemně pomáhat i zemím, které do ní nepatří a které jsou postiženy přírodními katastrofami, nemocemi a chudobou. Měly by vzájemně spolupracovat a podporovat jejich rozvoj. Tolerance a pocit sounáležitosti vedou k lepší a lepší budoucnosti.

Zahraniční politika a lidská práva jsou mimořádně složité téma. To zahrnuje i otázku migrantů. Na jedné straně všichni víme, co se děje v zemích Afghánistánu a Sýrie, kolik lidí prchají ze svých domovů a hledají lepší a pokojnější život v Evropě. Kvalita lidí spočívá v tom, že jsou ochotni pomáhat ostatním v nouzi a to je to, co se Evropa snaží v posledních několika letech dělat. Na druhé straně masivní vstup migrantů do Evropy mění etnografický obraz. Do Evropy plévají své tradice a zvyky, které se od evropských tradic a zvyků výrazně liší. V důsledku rostoucí míry kriminality a negramotnosti žijí nejčastěji ve velmi chudých sousedích (ghettách), kde jsou nehumánní podmínky. Jejich cílem je proniknout do rozvinutých zemí Evropy. Vyvstává otázka, proč se migranti nepřibližují k zemím, které se více podobají jejich kultuře jako Katar a Saúdská Arábie.

Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) je nedílnou součástí zahraniční politiky EU. EU svými vojenskými operacemi a civilními misemi přispěla k regionální a celosvětové stabilitě. Od svého vzniku odpovídá SBOP na měnící se regionální bezpečnostní situaci. Hrál klíčovou úlohu při řešení krizí v bezprostředním a širším sousedství EU, ale je rovněž zásadní součástí širšího přístupu EU k ochraně Evropy a budování kapacit. Ačkoli Lisabonská smlouva upevnila nástroj EU pro řešení krizí, globální strategie EU stanovila novou úroveň ambicí v oblasti obrany EU. Kromě toho, že SBOP hraje operativní úlohu v integrovaném přístupu EU ke krizím, zdůrazňuje globální strategie EU potřebu, aby se EU stala schopnějším a účinnějším obranným aktérem. Cílem iniciativ, jako je Evropský obranný fond, koordinovaný každoroční přezkum obrany (CARD) a soudržnější financování operací EU a úsilí o budování kapacit, je podpora strategické autonomie EU a evropské technologické a průmyslové základny obrany. Existuje silná vazba mezi tím, co se děje mimo EU, a bezpečností v Evropě. V rychle se měnícím světě se bezpečnostní výzvy staly složitějšími, vícerozměrnými a proměnlivějšími. Žádný členský stát EU nemůže těmto hrozbám čelit sám. Pokud jde o bezpečnost, jsou zájmy všech členských států neoddělitelně spjaty. EU učinila z bezpečnosti prioritu ve své globální strategii a v posledních letech pracovala na vytvoření podmínek pro užší spolupráci členských států v oblasti obrany. Bylo dosaženo značného pokroku - více práce ho upevní. Bezpečnost, kterou EU poskytuje, je pro naši budoucnost velmi důležitá. Nechceme se nyní obávat, jako děti, co se stane později, takže když zkoumáme vše, co se v této oblasti děje, jsme velmi potěšeni, protože vidíme, že usilují o lepší budoucnost.
Petra Ugrin i Zara Mužinić

Trendy v populačním růstu, migraci, vzdělávání, míře chudoby, posílení postavení žen, urbanizaci, technologickém rozvoji a více budou hluboce utvářet budoucnost lidských práv. Z hlediska budoucího vývoje bude svět jistě více městský, vzdělanější a lépe propojený. Migrace z venkova podpoří růst měst, ale i migranti budou překračovat hranice.
Dopady změny klimatu na lidská práva - nucené vysídlení, rostoucí potíže s přístupem k základním potřebám, ohrožení života. Je pravděpodobné, že dojde k neustálému šíření situací, kdy lidé, kteří představují hrozbu, mohou být zabiti spíše než zatčeni.
Pokud jde o demografické otázky, nejvýraznější bude zdvojnásobení populace žijící v slumech.
Pokrok ve vzdělávání (i po primárním vzdělávání), rostoucí střední třída a lepší přístup k informacím a komunikačním prostředkům by mohly naznačovat větší posílení postavení jednotlivců. To by mohlo zlepšit individuální schopnosti.
Trendy urbanizace mohou dále zvýšit zájem o lidská práva a schopnost lidí organizovat se na obranu svých práv, jakož i zvýšit migraci.
Josipa Domikulic i Katja Marinković

Budete požádáni, abyste diskutovali o alternativě mezi více investicemi do migrace (A) a obrany (B) spíše než do soudržnosti (D) a zemědělství (E) (nebo jinak). To odhalí občanství nebo se zaměří na to, co je prioritou EU: Evropa, která tvoří kritické množství globálních otázek (migrace a obrana); B) Evropa, která podporuje vnitřní solidaritu a přerozdělování bohatství Ley

Mikulić Mihaela
Prince Gabrila Koštićové
Marijy Budićové Leto
Antoové Bilokapićové

Budete požádáni, abyste diskutovali o alternativě mezi více investicemi do posílení eurozóny (C) (19 členských států) místo větších investic do mobility mládeže (H) ve všech 27 členských státech.

To odhalí nadšení občanů ohledně toho, co je v EU nejnaléhavější:

Stabilizovat, posílit a prohloubit integraci v rámci eurozóny a ponechat ji otevřenou ostatním, aby se k ní mohli připojit, avšak bez obav z 2rychlostní Evropy;

Vytvořit evropskou identitu mezi všemi 27 členskými státy a investovat do mobility budoucích generací s EU jako celkem.
Antonia Lea Kneževićová

Občané by měli mít kreativnější vzdělávání dětí.

EU musí kontrolovat světový mír

Luka Kulić a Antun Tomašević

Mým záměrem je zlepšit komunikaci mezi světem a EU.

Moje mišljenje je da moramo poboljšati Komunikaciju EU s ostatkom svijeta.

EU musí kontOd vas će se tražiti da razgovarate o alternativi između Više u Jačanje eurozone (C) (19 država članica) umjesto ulaganja Više u mobilnost mladih (H) u svih 27 država članica.

Proće otkriti orjentacije građana o onome što je hitnije u EU-u:

Stabilizirati, ojačati i produbiti jednodenníju unutar eurozone, ostavljajući je otvorenom za ostale da se pridruže, ali bez straha od Europe s 2 brzine;

Stvoriti Europski identitet među svih 27 država članica, ulažući u mobilnost stabilćih Generacija sa cijelom EU.